Vědci extrahovali z mamutí stoličky více než milion let starou DNA

Díky analýze zatím nejstarší přečtené DNA doplnili paleontologové další dílek do skládačky mamutí evoluce. Nyní se chystají na prapižmoně, pralosy a pralumíky.

Vědci extrahovali z mamutí stoličky více než milion let starou DNA
ilustrační foto | Profimedia.cz

Až dosud pocházela nejstarší přečtená DNA z kosti koňské nohy staré 560 až 780 tisíc let, kterou paleontologové objevili v severní Kanadě. Nyní se vědcům podařilo proniknout do minulosti mnohem hlouběji. K výzkumu si vybrali tři mamutí stoličky, které v 70. letech vykopal na Sibiři z permafrostu (věčně zmrzlé půdy) ruský paleontolog Andrej Sher. Ze všech se podařilo extrahovat DNA, přičemž dvě z nich – jak informoval prestižní vědecký časopis Nature – patřily mamutům, kteří žili před více než milionem let.

O možnosti extrahovat více než milion let starou DNA se zatím jen spekulovalo. Po smrti každého organismu se totiž chromozomy začnou rozpadat na kratší úseky a s časem tato fragmentace narůstá tak, až nakonec nelze genetickou informaci vůbec přečíst. V chladu sice vydrží DNA mnohem déle než v teple, ale ani vhodné podmínky vždy nepomohou. „Není to tak, že by permafrost zaručil pokaždé úspěch. Naprostá většina vzorků má nepoužitelnou DNA,“ říká Love Dalén, evoluční genetik ze Swedish Museum of Natural History ve Stockholmu. Genetického materiálu také bylo ve zkoumaných zubech tak málo, že by se jeho hledáním dřív nejspíš nikdo nezabýval, ovšem díky novým metodám extrakce DNA tým nakonec uspěl.

Z nejstarší stoličky nalezené u vesnice Krestovka (stáří 1,65 až 1,1 milionu let – první údaj poskytlo genetické datování; druhý je založený na určení stáří sedimentů, ve kterých se zub našel) se podařilo celkem logicky získat nejmenší množství genetické informace – pouhých 49 milionů párů bází jaderné DNA. V zubu pocházejícím od řeky Adyča (stáří 1,3 až 1,0 milionu let) se našlo 884 milionů párů bází a v nejmladším vzorku nalezeném u vesnice Chukočja (stáří 600 až 500 tisíc let) vědci objevili 3,7 miliardy párů bází jaderné DNA, což už je více, než činí délka kompletního mamutího genomu.

Hybridi s chobotem

Přečtení takto staré DNA je zajímavé už samo o sobě, zároveň však doplnilo dosud chybějící dílek do skládačky mamutí evoluce. Z tohoto úhlu pohledu je zdaleka nejméně zajímavý mamutí „mladík“ od vesnice Chukočja, který patří k dobře známému druhu mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius). Prostřední mamut od řeky Adyča náleží k druhu mamuta stepního (Mammuthus trogontherii), tedy do linie, ze které se později vyvinul mamut srstnatý. Ovšem mamutí patriarcha z Krestovky patří k úplně jiné genetické linii, byť zatím nelze rozhodnout, zda šlo o samostatný druh. „Nemůžeme říci, že jde o nový druh, ale rozhodně to tak vypadá,“ říká Dalén.

Potomci mamuta z Krestovky se každopádně mnohem později (podle Daléna zhruba před 420 tisíci lety) zkřížili s mamutem srstnatým a výsledkem byl obří americký mamut kolumbuský (Mammuthus columbi). Vypadá to podezřele nedarwinisticky, jenže nové druhy nevznikají pokaždé jen odštěpením od druhu původního, ale občas také hybridizací. Takových případů je známo víc, ovšem tento je první, kdy důkaz poskytla pravěká DNA.

Dinosauři nebudou

Prolomení hranice milionu let je samozřejmě symbolické a dá se čekat, že štěstí brzy vyzkoušejí i jiné týmy. Dalén každopádně plánuje, že se podívá do dávné historie dalších živočišných druhů z dob ledových – pižmoňů, losů a lumíků. 

Otázkou samozřejmě je, jak daleko do minulosti lze při luštění staré DNA teoreticky zajít. Odpověď na tuto otázku je složitá i jednoduchá zároveň. Složitá v tom, že nevíme, kam se technika extrakce paleo DNA v budoucnu posune, a jednoduchá v tom, že z dob před ledovými dobami lze jen sotva najít nějaký trvale „mražený“ vzorek: „Jde o 2,6 milionu let. To je hranice pro permafrost. Předtím bylo příliš teplo,“ říká Dalén.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní