Koronakrizi nejlépe zvládají Švýcaři. Česko propadá

Příkladné zvládání krize českou vládou je jen zbožné přání premiéra Babiše

Koronakrizi nejlépe zvládají Švýcaři. Česko propadá
ilustrační foto | Profimedia.cz

Švýcaři, Němci, Izraelci, Číňané, Maďaři, Vietnamci, Poláci, Řekové, Turci. To je pouze zlomek národů, které si podle žebříčku londýnského think tanku Deep Knowledge Group vedou lépe než Češi. Hodnotí se, jak se dané státy vyrovnávají s pandemií, jak je u nich bezpečno, jak je efektivní počínání vlády a zda je ekonomika dostatečně odolná proti krizi. 

Ve srovnání dvou stovek zemí se Česká republika umístila v první čtvrtině, na 43. pozici. V rámci zemí EU je to ale slabší. Ze sousedních zemí je na tom hůře jen Slovensko, jež je devětapadesáté. Německo je druhé, Rakousko šesté, Polsko osmadvacáté.

Z pohledu nezávislého srovnání tak Česko rozhodně nevychází jako premiant Evropy, jak národu opakovaně sděluje premiér Andrej Babiš. 

 

Žebříček byl aktualizován ke 3. červnu. Lépe se nyní umísťují státy, které dokázaly pružně reagovat po nástupu epidemie rovněž na potřeby ekonomiky. Právě v tomto ohledu vedou Švýcaři. I když mají téměř šestkrát vyšší počet obětí než Česko, dokázali podle autorů žebříčku efektivně otevřít ekonomiku už 27. dubna, což je hmatatelným důkazem úspěšného zvládnutí čínské chřipky

Hodnoceno bylo 130 kvalitativních a kvantitativních parametrů, jež vycházejí z otevřených zdrojů dat. V žebříčku měly největší váhu dvě kategorie. Efektivita karanténních opatření a efektivita vládních kroků spojená s řízením rizik. Česko patří podle londýnské organizace až do třetí kategorie států ze čtyř možných. 

V první verzi žebříčku, který byl zveřejněn v polovině dubna, byl nejlépe na nemoc připraven Izrael, následovalo Německo. Švýcarsko bylo až na jedenáctém místě. Rychlá a účinná reakce bernské vlády ale katapultovala alpskou zemi o několik týdnů později až na první místo. Česká republika si naopak pohoršila z 25. místa až na 43. příčku.

Švýcarští politici si dokázali dobře poradit s ekonomickými riziky a poskytli rychle finanční pomoc nejslabším firmám i občanům. I proto se v zemi daří lépe kontrolovat míru nezaměstnanosti, než je tomu v okolních zemích. Navíc mají občané zajištěnu dostupnost ke kvalitnímu zdravotnímu systému. Ten dokáže mobilizovat dodatečné kapacity, pokud by se pandemie vrátila. 

 

Ne vše je ale ve švýcarské konfederaci růžové. V posledních dnech vyvolalo pozdvižení rozhodnutí parlamentu, který určil, že ti majitelé obchodů, kteří museli kvůli karanténě zavřít, dostanou 60 procent nájmů zpět. Pronajímatelé samozřejmě tento krok hodnotí jako svévolný a odporující zásadám právního státu, protože poškozuje práva vlastníků nemovitostí

Vláda nyní musí vypracovat příslušný zákon. Ta to z principu odmítá, nechce zasahovat do smluvních vztahů mezi majitelem nemovitosti a nájemcem. Preferuje možnost, aby se obě strany dobrovolně dohodly na schůdném řešení, na slevě nebo odkladu plateb. 

Švýcarský úřad pro bydlení odhadl ztrátu pro majitele nemovitostí ve výši 212 milionů franků (5,2 miliardy korun). Místní svaz majitelů nemovitostí tvrdí, že takový návrh zákona by byl svévolný, kromě švýcarských zákonů porušuje i svobodu podnikání. Kritici také upozorňují na riziko právní nejistoty, protože nová forma legislativy by mohla vstoupit v platnost až v roce 2021 nebo o rok později. To ale může být na druhé straně pro řadu podnikatelů už pozdě. 

Švýcarský podnikatelský sektor se také obává toho, jak bude vypadat letní turistická sezona. Tradičně do země jezdí Američané, Britové nebo Němci a je nepravděpodobné, že se podaří letošní sezónu zachránit. Pouze místní turisté dřívější příjmy sektoru nezajistí, proto zástupci švýcarského turistického ruchu očekávají, že návrat k předkrizovým úrovním bude trvat několik let

„Už nyní jsou krátkodobé dopady pro náš sektor strašné,“ prohlásila mluvčí organizace Schweiz Tourismus Véronique Kanelová. Obsazenost hotelů během léta očekává ve výši 24 procent, v případě ubytování v penzionech 42 procent. 

Těžce budou zasažena města Lucern, Curych a Ženeva, jež se zaměřují na kongresovou turistiku, která je už od března nulová. A například obchody s hodinkami v Lucernu generují 90 procent obratu od skupinových zájezdů, které pocházejí především z Číny. Kanelová varovala před tím, že bohatí turisté ze zámoří – Američané, Asiaté a Arabové – začnou do země hodinek a čokolády létat jako v dobách před pandemií až okolo roku 2023 nebo 2024. 

Institut pro turismus z Univerzity HES-SO v kantonu Wallis vypočítal, že by švýcarský turistický ruch, jež tvoří 2,9 procenta místního HDP, mohl meziročně přijít o 8,7 miliardy franků (215 miliard korun). To by v konečném důsledku vedlo k tomu, že každý čtvrtý podnikatel v tomto sektoru skončí.

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní