Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.
Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.
Kvůli snižování úroků na spořicích účtech lidé čím dál častěji volí ke zhodnocení svých peněz cestu individuálních investic. Ať už to s akciovými kouzly myslíte vážně, nebo je to pro vás zábava, určitě nechcete o své pracně vydělané peníze přijít. Poučte se tedy z nejčastějších chyb, které v naší rubrice FinFocus prozrazují zkušení experti na investice.
Kvůli snižování úroků na spořicích účtech lidé čím dál častěji volí ke zhodnocení svých peněz cestu individuálních investic. Ať už to s akciovými kouzly myslíte vážně, nebo je to pro vás zábava, určitě nechcete o své pracně vydělané peníze přijít. Poučte se tedy z nejčastějších chyb, které v naší rubrice FinFocus prozrazují zkušení experti na investice.
EU by musela zavést aspoň 50procentní cla, aby zabránila záplavě levných čínských elektromobilů, tvrdí nová analýza
EU by musela zavést aspoň 50procentní cla, aby zabránila záplavě levných čínských elektromobilů, tvrdí nová analýza
Ministr sociálních věcí navrhuje skokový růst sociálních výdajů, aniž by řešil, kde na to vezme. U ministra financí Stanjury tvrdě narazil
Na jedné straně rozsáhlý úsporný balíček, který si klade za cíl konsolidovat veřejné rozpočty. Na druhé straně nové státní výdaje, které značnou část úspor obratem vymažou. Řeč je o úpravách sociálních dávek, o nichž by se možná ani pověstně velkorysé exministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD) nesnilo. Zvýšit se má příspěvek na péči, ale také třeba rodičovský příspěvek. Proti navyšování sociálních výdajů se však staví ministr financí Stanjura (ODS).
Že mezi ministerstvem financí a ministerstvem práce a sociálních věcí nepanuje v mnoha ohledech shoda, je zřejmé z vzájemné komunikace těchto resortů. Stanjurovi úředníci podrobují tvrdé oponentuře prakticky každý zákon z pera úřadu vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). V připomínkách, které jsou v systému státní správy označovány za „zásadní“, je Jurečka opakovaně varován před tím, že jeho návrhy budou mít dramatické dopady na státní rozpočet.
Vytýkány jsou mu však i nedostatky formálního rázu nebo to, že předkládané změny nebývají systémové. Že má v této oblasti ministr financí schopné rádce, je zřejmé z charakteru připomínek. Po odborné stránce totiž dokumenty s připomínkami mají mnohdy větší kvalitu než samotný zákon předložený Jurečkou, včetně doprovodných důvodových zpráv.
Buďme konkrétní. Jedním z opatření, která ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, je úprava příspěvku na péči. Ten je určen osobám v nepříznivém zdravotním stavu, které potřebují pomoc druhých. Podle toho, kolik asistence potřebují, se zařadí do jednoho ze čtyř stupňů takzvané závislosti. Stupeň jedna značí lehkou závislost, tedy jen nesamostatnost v poměrně malém rozsahu. Takový člověk si ve většině životních situací poradí sám. Stupeň čtvrtý naopak značí úplnou závislost. Osoba, které je přiznán tento stupeň, se o sebe není schopna postarat. Dospělý člověk v prvním stupni obdrží od státu 880 korun měsíčně. Osoba ve čtvrtém stupni 19 200 korun.
Tyto peníze mají primárně sloužit k nákupu sociálních služeb. Jde o jednu z nejvýznamnějších sociálních dávek, kterou pobírá každý měsíc více než 360 tisíc občanů a státní pokladnu stojí ročně přes osm miliard.
Přestože vláda nedávno oznámila velké úsporné plány, ministerstvo práce a sociálních věcí nyní trvá na tom, že tyto dávky chce posílit. Jednak chce skokově zvýšit příspěvek v prvním stupni na dva tisíce korun. A jednak chce příspěvek ve všech jeho stupních pravidelně valorizovat, a to obdobně jako starobní důchody. Obě změny by mohly mandatorní výdaje státu zvýšit o miliardy korun ročně.
Ačkoli sociální výdaje bývají veřejností poměrně dobře přijímány a lze je šikovně využívat v politickém boji, Stanjurův resort zatím záměry nekompromisně torpéduje. K návrhu zákona o sociálních službách, který příspěvek na péči definuje, vydal několik stránek připomínek. „V materiálu jsou uvedeny obrovské rozpočtové dopady. Vzhledem k tomu, že přijetí návrhu zákona by vyvolalo významné zatížení veřejných rozpočtů i do budoucna, mělo by být na tento fakt v materiálu explicitně upozorněno. Předkladatel v materiálu neřeší otázku financování,“ píší úředníci ministerstva financí. A skutečně, zdroje v Jurečkově materiálu nejsou zmíněny prakticky vůbec.
O tom, co si ministr financí Stanjura o předloženém materiálu myslí, asi nejvíc vypovídá část, která se týká zajištění finančních prostředků příslušných k novele. „Požadujeme, aby rozpočtové dopady připravované novely zákona byly zabezpečeny v rámci schválených finančních limitů kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí v rozpočtu na rok 2023 a střednědobém výhledu na léta 2024 až 2025 bez požadavku na jejich navýšení. Tato skutečnost by měla být výslovně uvedena ve všech relevantních částech materiálu.“ Jinými slovy: peníze si najděte u sebe, nebo to raději ani nepředkládejte.
Podobně se Stanjura vyjádřil na jednání se zástupci Národní rady osob se zdravotním postižením. Představitelé rady v čele se známým expolitikem Václavem Krásou požádali, aby příspěvek na péči byl zvýšen v dohledné době, a to vzhledem k vysoké inflaci. Na lidi s handicapem údajně těžce dopadají zejména vyšší ceny potravin, ale také například léků. „Zvyšováním cen se pro klienty také zhoršuje dostupnost sociálních služeb, a tak zvýšení částek příspěvku na péči je jediné schůdné řešení, jak navrátit dostupnost sociálních služeb alespoň na míru roku 2016,“ zdůvodnil opatření Krása s tím, že návrh by vedl k růstu ročních výdajů na příspěvek na péči maximálně o deset procent oproti současné výši výdajů, tedy asi o 3,8 miliardy korun ročně.
„Ministr Stanjura uvedl, že v žádném případě nepředpokládají, že by došlo k nějakému snižování výdajů na sociální služby, a uznal, že naše důvody pro navýšení příspěvku na péči jsou skutečně vážné a že je potřeba se zvýšením příspěvku vážně zabývat. (…) Závěr byl takový, že pan ministr náš podklad, který jsme mu předali, bude používat při dalších jednáních,“ uvedla rada. Podle Krásy však nešlo o poslední diskusi s ministrem. „Snad je vůle k tomu, aby došlo k úpravám výše příspěvku na péči v jednotlivých stupních. Nebyl však řečen žádný časový horizont,“ napsala rada handicapovaných v tiskovém prohlášení. Ministr tedy vzal požadavky na vědomí, nic konkrétního ale neslíbil. „V době napjatých rozpočtů je to však maximum možného,“ uznává Krása.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se mezitím dostalo do skluzu. Vzhledem k tomu, že se k návrhu zákona sešly stovky připomínek (kromě ministerstva financí zásadní připomínky vznesly rovněž ministerstva školství, zdravotnictví a většina krajů), termín platnosti novely k 1. červenci je nereálný. Jurečka a jeho kolektiv však věří, že v úvahu připadá alespoň 1. leden 2024. Oproti verzi zákona, kterou poslal do meziresortního připomínkového řízení, však chce zákon ještě rozšířit.
Kdo by vzhledem k vyjádřením resortu financí čekal nějaké úspory, hluboce se mýlí. Státní výdaje v oblasti dávek by se naopak měly ještě zvýšit. A to tím, že přibude další stupeň příspěvku na péči. Tedy vyšší než dosavadní „úplná závislost“. Jurečkovo ministerstvo se však brání označení pátý stupeň, spíše prý půjde o „individualizovanou dávku“ určenou lidem, kterým ani nejvyšší příspěvek ve výši 19 200 korun k uspokojení jejich potřeb nestačí. „Na takový příspěvek by dosáhla například osoba v produktivním věku na invalidním vozíku, která nemá nikoho blízkého, kdo by o ni zdarma pečoval, a tak musí žít v pobytovém zařízení. Jsou tady lidé, kteří chtějí žít nezávislý způsob života, jsou toho schopni. A jediné, co jim v tom brání, je to, že potřebují takovou podporu, aby v tom samostatném bydlení mohli být,“ přiblížila záměr Zdislava Odstrčilová (KDU-ČSL), vrchní ředitelka Sekce rodinné politiky a sociálních služeb ministerstva práce, v rozhovoru pro web Zdravezpravy.cz.
Výchozí úvahou pro takovou dávku je, že spousta lidí s těžkým postižením by ráda žila v domácím prostředí, nikoli v pobytové sociální službě. Příspěvek, který nyní dostávají, by však na samostatnou domácnost a asistenta v potřebném rozsahu nestačil. Výši dávky ani podmínky jejího přiznání ovšem Odstrčilová nebyla schopna konkretizovat. Pouze uvedla, že „to budou chtít nějak ošetřit“, a to ještě v rámci projednávané novely zákona o sociálních službách.
Mezi odborníky oslovenými Hrotem není na dalším stupni příspěvku na péči shoda. Za komentář prý bude stát až definitivní podoba představená ministerstvem. „Shrnul bych to tak, že ministerstvo jen špatným způsobem upravuje špatný systém. Pátý stupeň, nebo ať se to nazve jakkoli, není podložen žádnými daty. To, co zatím bylo představeno, jsou jen politická přání. Pokud chceme změnu k lepšímu, musíme reformovat celé financování sociálních služeb. Nikoli jen nefunkčními změnami upravovat to, o čem už dnes v odborné komunitě víme, že nefunguje a fungovat ani nezačne,“ říká docent Ladislav Průša, odborník na sociální politiku z Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě.
Opatření však podporuje například organizace Asistence, zabývající se podporou lidí s postižením. Jeden z jejích projektů dokonce nese název Pátý stupeň. „Pátý stupeň přinese lidem s postižením větší nezávislost a soběstačnost. Umožní jim žít doma a aktivně se účastnit společenského života. Pátý stupeň sníží finanční i fyzickou zátěž blízkých lidí s postižením, v současnosti po 365 dní v roce často jediných pečujících bez šance na odpočinek,“ uvádí obecně prospěšná společnost.
Podle jejích odhadů by na příspěvek mělo nárok asi deset tisíc lidí. I zde by však mohl být problém u finančních nákladů. Odhady různých organizací hovoří až o miliardě korun ročně. Personálně náročné by navíc mohlo být přiznávání příspěvku. Už dnes totiž přiznání příspěvku na péči vyžaduje součinnost úřadů, sociálních pracovníků a lékařů. Platí přitom, že čím více má být dávka „individualizovaná“ – jak o ní hovoří ministerstvo –, tím těžší bývá její posouzení a stanovení výše.
Kromě toho novela počítá rovněž s tím, že by se příspěvek na péči ve všech stupních automaticky sám valorizoval, a to podle příslušného vzorce (v Hrotu jsme se tomuto mechanismu obšírně věnovali v čísle 9/2023).
Ačkoli Jurečka ohledně opatření zvyšujících sociální výdaje u vládního kolegy Stanjury nenašel pochopení, podle dosavadních vyjádření se je přesto pokusí protlačit vládou a následně i parlamentem. „Ta novela půjde na vládu zřejmě s rozporem,“ pragmaticky předpověděla Odstrčilová z resortu práce. Jak se k němu politici pětikoalice postaví, není jasné. Že nedává smysl bortit předložený úsporný balíček navýšením výdajů jinde, říkají zatím zástupci TOP 09 a někteří Starostové. Oproti tomu Piráti ústy své poslankyně Olgy Richterové prý podpoří jen takové změny, které „nezhorší životní úroveň potřebných“. Lidovci pravděpodobně budou stát za návrhy svého předsedy Jurečky.
Zásadní bude postoj ODS. Svého stranického ministra Stanjuru podporuje ekonomický expert strany Jan Skopeček. Premiér Petr Fiala ale pravděpodobně bude chtít dosáhnout nějakého kompromisu, aby vláda nevystupovala nejednotně. Na jakékoli rozklížení vládních 108 poslanců totiž čeká opoziční ANO, které by sociální výdaje klidně navyšovalo, i když na to třeba teď stát nemá.
Naopak shoda zatím ve vládě panuje v tom, že má dojít k navýšení rodičovského příspěvku. Ten aktuálně činí 300 tisíc korun a rodiče ho mohou vyčerpat až do čtyř let věku dítěte. Jurečka navrhuje, aby se částka zvýšila na 350 tisíc korun. Stát to ročně přijde na další 2,5 miliardy korun. I v tomto případě ale nakonec zasáhl Stanjura. Pravděpodobně se mu totiž podařilo prosadit, aby i přes velký odpor lidovců musel být příspěvek čerpán rychleji, a to nejpozději do tří let věku dítěte. Maximální délka rodičovské dovolené by se tím zkrátila o rok. ODS a TOP 09 si od toho slibují, že se více rodičů dříve znovu zapojí do trhu práce, což s sebou přinese příjmy do státního rozpočtu.
„Je to jedna z variant. Základní shoda je na úrovni předsedů stran, že nejpozději od 1. ledna příštího roku by zvýšení mělo být z 300 tisíc na 350 tisíc korun. Na čem zatím shoda není a o čem se vedou jednání na úrovni našich zástupců sociální koaliční pětky, tedy členů výborů, je mimo jiné právě i to, jestli se to bude vztahovat zpětně, v jaké výši zpětně, na které skupiny, k jakému datu. Debatu potřebuji uzavřít co nejdříve. Doufám, že se nám ji podaří dokončit do konce června,“ řekl Jurečka v rozhovoru pro Novinky.cz. I v tomto případě je z připomínek ministerstva financí zřejmé, že Stanjura tlačí na nejnižší rozpočtovou zátěž. „Tato snaha (zvýšení příspěvku, pozn. red.) jde proti logice úsilí o konsolidaci veřejných financí,“ varuje politik.
