Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Kvůli inflaci a valorizačnímu vzorci by měla výrazně vzrůst platba za státní pojištěnce. Vláda by ráda růst „umravnila“
Přelomová změna, která pomůže všem aktérům ve zdravotnictví. Tak loni ministerstvo zdravotnictví prezentovalo zavedení valorizačního vzorce, jehož prostřednictvím měla být pravidelně navyšována takzvaná platba za státní pojištěnce. Ani ne rok od schválení této novinky se ale ve vládní koalici diskutuje o její změně. Kvůli vysoké inflaci totiž hrozí podobný scénář jako u důchodů – tedy že tento státní výdaj automaticky poskočí výrazně více, než s čím počítali vládní prognostici. A to by byla pro děravou českou státní kasu další citelná rána.
Platbou za státní pojištěnce se rozumí částka, kterou stát hradí zdravotní pojištění za nezaopatřené děti, důchodce, ženy na mateřské, rodiče na rodičovské dovolené nebo nezaměstnané. V současnosti se jedná o významný příjem zdravotních pojišťoven – celkem je totiž takových osob bezmála šest milionů a například v roce 2021 v součtu činila platba za všechny státní pojištěnce 126 miliard korun. Tvoří asi třetinu příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění. Jak bylo zmíněno, platba „na hlavu“ se měla pravidelně zvyšovat podle vzorce, který byl již dříve přijat u penzí, tedy na základě vývoje reálných mezd a inflace.
V roce 2022, kdy se na tomto mechanismu domluvila ministerstva financí a zdravotnictví, to vypadalo jako skvělý nápad. „Mzdy a inflace jsou běžně sledované a predikované údaje v rámci makroekonomické predikce ČR, kterou pro účely příprav návrhů státního rozpočtu pravidelně připravuje ministerstvo financí.
Oproti jiným diskutovaným možnostem řešení tento přístup reflektuje mimořádné negativní nákladové inflační šoky. Dopady stárnutí populace se navíc budou projevovat nejen v důchodovém systému, ale též v systému veřejného zdravotního pojištění, proto je logické použít v obou systémech obdobný valorizační mechanismus,“ uvedlo ministerstvo financí.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v rozhovorech pro média zdůrazňoval, že jde o jeho naprostou prioritu. Odborníci na zdravotnické systémy přizvukovali, že pokud se to podaří, bude se jednat o změnu, kterou se Válek v resortu pozitivně zapíše. Jak zdravotní pojišťovny, tak ministerstva či představitelé lékařského stavu shodně říkali, že systém potřebuje nějakou stabilitu. Tehdejší předseda sněmovního zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS) k zavedení valorizačního mechanismu prohlásil, že bylo načase. „Znamená to stabilitu, transparentnost. Konečně budeme mít jasno a nebudeme se muset bát toho, zda výdaje neovlivní činnost ordinací. Výsledkem bude systém, kde budeme moct pracovat s tím, že to, co používáme a děláme, má v sobě nějakou vývojovou křivku a že můžeme s touto křivkou počítat.“
Pozitivní reakce přicházely i z terénu. „Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce podle růstu reálných mezd a cen v předchozím období znamená, že v systému, kde třetina prostředků visela nepředvídatelně ve vzduchu, je náhle předvídatelné vše. Navíc bude za státní pojištěnce zajištěn dlouhodobý stabilní růst včetně ochrany proti vysoké inflaci,“ těšil se Jan Kvaček, ředitel pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
Do té doby totiž výše platby za státní pojištěnce stála čistě na rozhodnutí vládní většiny. Podle docenta Jana Mertla z Vysoké školy finanční a správní tak byla platba „pod přílišným vlivem politického cyklu“, a ačkoli politici mají mít právo o výdajích za zdravotnictví rozhodovat, nemělo by se tak dít „ad hoc“, a ještě „s časovým zpožděním“, napsal Mertl v publikaci Financování zdravotnických systémů (2022).
Jenže co platilo v polovině roku 2022, se naprosto změnilo v souvislosti s vývojem ekonomiky, zejména kvůli ozbrojenému konfliktu na Ukrajině. „Inflační šoky“, které měla valorizace vykrývat, se totiž projevily tak silně, že předčily i ty nejčernější scénáře ministerských úředníků a analytiků. To, co mělo být pozitivem (aktéři ve zdravotnictví se nebudou muset bát inflace, neboť navýšení cen z velké části či zcela zahladí garantované navýšení plateb od státu), se ukázalo jako velký problém pro státní rozpočet – neboť se už dostáváme do takových částek, které se přímo vzpírají snaze vládní pětikoalice o nápravu veřejných financí.
„V letošním roce činí výše platby za státní pojištěnce 1900 korun měsíčně, zatímco ještě v roce 2018 se jednalo o částku 969 korun. Za pouhých pět let se tedy platba za státní pojištěnce bezmála zdvojnásobila. Pokud by nedošlo k úpravě valorizačního mechanismu, pak by se podle stávajících odhadů ministerstva měsíční platba v příštím roce dostala již na 2081 korun,“ sdělil Hrotu mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Proto stejně jako vláda zatáhla za ruční brzdu u důchodů, uvažuje nyní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rovněž o osekání platby ve zdravotnictví. Oproti penzím, kde to vláda učinila pozdě a překotně a podle některých odborníků i legislativně chybně, však tentokrát chtějí politici systémovou změnu, které by nehrozilo zrušení Ústavním soudem.
Ministři zdravotnictví a financí však v této otázce stále nenalezli společnou řeč. Zatímco podle Stanjury se změna valorizačního vzorce, respektive zpomalení růstu platby za státní pojištěnce, jeví jako „logická“, podle Válka je to věc k diskusi, ale určitě to není na pořadu dne. „Je to téma pro nějaký vzdálenější horizont, rozhodně to není aktuální,“ řekl Hrotu Válkův mluvčí Ondřej Jakob. Na opakované dotazy Jakob uvedl, že na ministerstvu zdravotnictví nemají informace o tom, že by na financích měli takové tendence. „Žádný konkrétní návrh z ministerstva financí není na stole,“ doplnil mluvčí.
Finance to potvrdily, ovšem s důležitým dodatkem: s návrhem změn přijde třetí resort, konkrétně práce a sociálních věcí. Právě ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) má totiž zpracovat systémovou změnu u penzí. Výsledkem mají být kromě parametrických změn u důchodů (kterým Jurečka stále vzletně říká reforma) rovněž úpravy ve valorizačním vzorci důchodů. „V tuto chvíli tedy čekáme na představení příslušného návrhu ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekl mluvčí ministerstva financí Běhal. Stanjurova „logičnost“ spočívá v tom, že pokud byl po vzoru penzí přijat valorizační mechanismus u platby za státní pojištěnce, stejně tak by mělo dojít k jeho úpravě ve chvíli, kdy se upraví „vzor“.
Kdy Jurečka přijde se změnami na vládu, není jasné. Jeho „reforma“ má totiž zpoždění. Podle původního plánu měl veřejnost se změnami v důchodech seznámit už v březnu. V březnu to odložil na duben. Začátkem dubna sdělil, že potřebuje více času. Žádné pevné datum nestanovil, na tiskové konferenci hovořil o „několika týdnech“. Ty prý chce využít k dialogu s koaličními partnery, sněmovní opozicí a dalšími aktéry. „Máme za sebou první kolečko jednání. Potřebuji se ale s těmi kompetentními lidmi setkat častěji. Pak předstoupím a řeknu, jaké dopady bude mít reforma na občany a jaké bude mít dopady na státní rozpočet,“ řekl Jurečka. Podstatné je v této věci doplnit, že návrh změny v důchodech automaticky nemění valorizační mechanismus u platby za státní pojištěnce. Změnit by se musel jiný zákon.
Už jen samotná diskuse o řezu ve výdajích na zdravotnictví rozčílila ty, kteří si dříve valorizační mechanismus pochvalovali. Vytratí se prý slibovaná stabilita i předvídatelnost. Jen místo každoročních politických bojů nad tím, kolik bude činit platba za státní pojištěnce, se budou politici handrkovat o to, jak bude vypadat valorizační vzorec.
„Už jsme informace o plánované změně zaznamenali a musíme se jasně vymezit, že toto je pro nás nepřijatelné. Tuzemské zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované. Hovoříme o dalších miliardách, o něž by politikové zdravotnictví připravili. Kvalitu a dostupnost zdravotní péče to zcela jistě nezvýší. Pokud čelíme vysoké inflaci, jsou vysoké ceny za energie, zvyšují se nájmy, tak není možné to nekompenzovat. Prezident České lékařské komory Milan Kubek k tomuto tématu již píše kritický článek do lékařského časopisu a bude chtít rovněž hovořit s politiky, že toto není správná cesta,“ řekl Hrotu Michal Sojka, mluvčí České lékařské komory.
Podle lékaře Martina Engela, předsedy Lékařského odborového klubu, vládní politici zkoušejí, co ještě tuzemské zdravotnictví vydrží. „Už loni nás na vládě připravili o čtrnáct miliard, když platbu snížili oproti částce schválené kabinetem Andreje Babiše. Teď by to vypadalo, že úpravou vzorce připraví systém o dalších sedm miliard. To se už musí projevit. Vnitřní zadlužení zdravotnického systému je extrémní, dál už to fakt nejde. Koncem dubna se uvidím s ministrem Válkem a pevně věřím, že nás podpoří. Jinak totiž bude opravdu zle,“ říká Engel.
Rovněž Sojka z lékařské komory doufá, že zdravotníci najdou zastání u ministra Válka. „Všude prezentoval, jak je automatická valorizace jeho dítě. Teď bude moci ukázat, na čí straně skutečně je. Chápeme snahy vlády, že je třeba šetřit. Ale ve zdravotnictví už není kde,“ vyjádřil se Sojka.
Ministerstvo financí ústy svého mluvčího Běhala ubezpečuje, že „ani v případě nižšího tempa růstu plateb za státní pojištěnce nedojde ke snížení kvality ani dostupnosti péče“. Pojišťovny prý mají na svých účtech dostatek peněz z předchozích období. „Výše celkových zůstatků zdravotních pojišťoven ke konci února roku 2023 dosáhla 63,5 miliardy korun, což je druhé nejvyšší číslo od roku 2007,“ sdělil Běhal. Státní pokladna ušetří, čerpaly by se tyto „rezervy“.
Zatímco vládní politici nejsou jednotní, ti opoziční mají jasno. Jak hnutí ANO, tak SPD se již vyjádřily, že změny ve valorizaci nepodpoří. Například šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová se poněkud teatrálně nechala slyšet, že kvůli penězům pro zdravotnictví půjde „na barikádu“. „Inflace drtí všechny, stát nemůže jen nečinně přihlížet, případně zdravotnický systém ještě více poškozovat,“ řekla Hrotu. Nějaký reálný plán, jak sehnat víc peněz pro zdravotnictví a nezruinovat při tom rozpočet, ovšem ANO nepředstavilo.
