Ze studie publikované vědeckým časopisem PLOS ONE plyne, že oba dotyční predátoři trpěli relativně často nepříjemným a bolestivým onemocněním kloubů osteochondritis dissecans, které dnes občas sužuje člověka a jeho přešlechtěné domácí mazlíčky – psy a kočky.
Asfaltové „kočičky“
Tento pozoruhodný objev má na svědomí – mimořádně zvědavý – švédský veterinář Hugo Schmökel, který se specializuje na ortopedické obtíže koček a psů. Na kostrách šavlozubých smilodonů a zlovlků roztroušených v muzeích si všiml podobných změn jako u svých pacientů.
Obrátil se proto na muzeum v kalifornském Los Angeles, které uchovává zdaleka nejvíce exemplářů těchto zvířat kdysi utonulých v asfaltových jámách La Brea. Brzy poté odletěl za oceán a spolu s mladou paleontoložkou Mairin Balisiovou detailně prozkoumal pozůstatky zhruba tisícovky šavlozubých tygrů a 500 zlovlků, kteří v asfaltu uvázli před 55 až 12 tisíci lety.
Na některých z nich Schmökel objevil to, co hledal, tedy příznaky zmíněné kloubní nemoci. „Bez specializovaného tréninku a zkušeností, které přináší sledování živých pacientů, může být obtížné přesně určit, z čeho takové defekty pocházejí,“ řekla jinému vědeckému časopisu Science spoluautorka studie Balisiová.
Vcelku snesitelná bolest
Pozoruhodné je, že každé z obou sledovaných zvířat mívalo postižené jiné klouby. V případě šavlozubých tygrů šlo nejčastěji o kolena. Stopy nemoci se podařilo najít na kolenních kloubech šesti procent tygrů, což je podle Schmökela úžasně vysoké číslo, protože stejný neduh dnes trápí méně než setinu procenta lidí a vzácný je i u moderních koček. Zlovlci měli naproti tomu nejčastěji postižený ramenní kloub, přičemž četnost onemocnění (4,5 procenta) odpovídá současným nejpostiženějším plemenům – border koliím a velkým švýcarským salašnickým psům.
Otázkou samozřejmě je, nakolik postižené šelmy trpěly a jak je to omezovalo v běžném životě. Podle Schmökelových zkušeností s dnešními kočkami a psy to nebylo tak hrozné, když míru bolestivosti odhaduje na desetistupňové škále „tak na dva až tři s horšími a lepšími dny“.
Pravlci – zlovlci
Ve Spojených státech platí pravlk obrovský neboli „zlovlk“ (dire wolf) za jedno z nejpopulárnějších vyhynulých zvířat. Běžný Evropan se však pravděpodobně setkal jen s jeho populární podobou prezentovanou v seriálu Hra o trůny (psáno dohromady direwolf). Skuteční zlovlci žili v Americe před 250 až 13 tisíci lety. Patřili ke vzdálenějším příbuzným dnešního vlka, byli zhruba o 20 procent větší, a jejich průměrná hmotnost tak činila bezmála 70 kilogramů. Mezi jejich obvyklou kořist patřily různé druhy amerických bizonů (do současnosti přežil jen jeden), velbloudi, koně a pozemní lenochodi.