Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.
Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Eurasijský ekonomický svaz, který sdružuje Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Arménii, má prý Moskvě pomoci překonat západní sankce.
Rusové chtějí vylepšit a inovovat Eurasijský ekonomický svaz tak, aby jim nahradil výpadek obchodu se Západem, který následoval po Putinově přepadení Ukrajiny. Prostředkem k pozvednutí organizace sdružující pět postsovětských zemí (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Arménii) na novou úroveň se má stát návrh zákona připravený ruským ministerstvem průmyslu a obchodu. Informuje o tom rozsáhlý článek s ambiciózním názvem „Spojenci pomohou. Rusko buduje ekonomickou zbraň proti Západu“, publikovaný ruskou státní agenturou RIA Novosti.
Zmíněný návrh zákona má změnit smlouvu o Eurasijském ekonomickém svazu tak, aby do pěti let vznikly mechanismy financování společných průmyslových projektů, pokud se na nich budou podílet minimálně tři země Svazu.
Podle Artaka Kamaljana, ministra průmyslu a agroprůmyslu Eurasijské hospodářské komise (výkonný orgán Svazu; obdoba Evropské komise), je organizace připravena na tyto účely vyčlenit dvacet milionů dolarů ročně. Dodejme, že to sice není úplně málo (v přepočtu 436 milionů korun), ale jestli to ze Svazu udělá organizaci schopnou překlenout výpadek ekonomických kontaktů se Západem, je otázka.
O to víc, že Rusko je jasným lídrem Eurasijského ekonomického svazu a zbylé země figurují v pozici jeho hospodářských přívěsků. Čísla jsou v tomto ohledu poměrně jednoznačná. Zatímco Moskva investovala podle Eurasijské rozvojové banky v Kazachstánu 10,6 miliardy dolarů, v Bělorusku 5,3 miliardy dolarů, v Arménii 3,1 miliardy dolarů a v Kyrgyzstánu 946 milionů dolarů, reciproční příspěvky ostatních zemí Svazu jsou daleko nižší: investice Kazachstánu v Rusku činily v oné době slušné tři miliardy dolarů, ovšem v případě Běloruska šlo už jen o 601 milionů dolarů, v případě Arménie o pouhé tři miliony a Kyrgyzstánu o dva miliony dolarů.
Pravda ale také je, že všechny čtyři zmíněné státy patří mezi země, jejichž prostřednictvím Rusko obchází západní sankce. Princip je jednoduchý: firmy z Kazachstánu, Kyrgyzstánu či Arménie ve velkém nakupují západní zboží a poté ho pod rukou přeprodávají Moskvě. Týká se to celé řady komodit – od ojetých aut až po pokročilé počítačové čipy, které Rusové montují do svých zbraní.
Jen tak lze vysvětlit překvapivé zjištění reportérů Rádia Svobodná Evropa, že Kazachstán v roce 2022 vyvezl do Ruska 2000krát více počítačů než o rok dříve, nebo to, že kyrgyzské nákupy integrovaných obvodů v zemích Evropské unie vzrostly ve stejném období 38krát.
