Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Léčit covid-19 není úplně jednoduché. Čerstvě testovaný lék od Gilead Sciences, injekce louhu i trojkombinace vodka-hokej-traktor dosud selhávají.
Akcie na celém světě v pátek oslabily, když list Financial Times napsal, že čínské testování léku remdesivir od americké firmy Gilead Sciences nepřineslo kýžený výsledek. Znamená to, že pokusným pacientům se neulevilo a jejich krev nevykázala snížené množství zatrachtilých mikroorganismů, jež čínskou chřipku způsobují. Proč se Gilead rozhodl testovat právě v Číně, je otázka, na kterou dostupné informace nenabízejí žádnou odpověď, tím méně uvěřitelnou.
Firma, jejíž akcie poklesly v úvodu pátečního obchodování o čtyři procenta (její čínští partneři na tom byli ještě podstatně hůře), zprávu FT popřela, tvrdíc, že výsledky nebyly jednoznačné. Je však jisté, že cesta remdesiviru na trh a do nemocnic nebude po selhání prvních testů nijak rychlá.
Skeptický je v tomto směru patrně i americký prezident Donald Trump, jenž v noci na pátek absolvoval v Bílém domě tiskovou konferenci na téma léčby covid-19. Jeho výroky vzápětí obletěly svět.
Show začal náměstek ministra pro národní bezpečnost Bill Bryan, jenž informoval novináře, že louh užívaný jako čisticí prostředek – starší ročníky si možná ještě na Lysol vzpomenou, pro ostatní postačí říct, že je to ekvivalent našeho Sava – zabíjí virus již po pěti minutách působení; že virus také nemá rád světlo, zejména ultrafialové, a nechutnají mu ani některé jedy.
Nikdy se však již nedozvíme, co by s virem udělalo radioaktivní záření nebo pád asteroidu, protože myšlenky na louh se chytil Bryanův nejvyšší nadřízený, prezident Trump. „Dezinfekce ho zruší za minutku,“ pravil nejmocnější muž svobodného světa. „Za jedinou minutu,“ dodal na vysvětlenou.
„Není něco, co bychom s tím mohli dělat? Jako vstřikovat to dovnitř injekční stříkačkou?“ položil si Trump otázku, podle všeho nikoli ryze řečnickou. „Bylo by to jako – skoro vyčištění. Dostane se to do plic a ohromně to tam s tím zatočí.“
Kolotoč by to byl jistě pořádný, jak později upozornili zděšení lékaři, a po aplikaci Trumpovy medicíny by byl covid-19 patrně tím posledním, co by pacienta trápilo.
Kromě toho se MUDr. Trump věnoval možnosti nemocné ozařovat. „Říkal jste, že na to zabírá ultrafialové světlo? Tak kdybychom to ultrafialové světlo dostali dovnitř toho člověka, přes kůži, nebo –“ zde Trump mrkl do poznámek – „nebo nějak jinak…?“ Větu nedokončil, ale lékaři po celých Státech začali zuřivě psát na internet, ať lidé proboha svého prezidenta v těžké chvíli raději ignorují.
Trumpovo představení připomnělo jiné neortodoxní způsoby boje s nakažlivým onemocněním. Za ty nejpovedenější uveďme dva. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je přesvědčen, že nejlepší prevencí proti „čínské chřipce“ je kombinace vodky, hokeje a práce na poli.
Český premiér Andrej Babiš zase razí teorii, že by děti měly chodit do školy, ale zároveň by měly mezi sebou dodržovat dvoumetrové rozestupy. Klinicky dosud ani jedna z hypotéz nebyla potvrzena.
