Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Pivovary, hospody a obchody začaly lahve – zcela dobrovolně a z ekonomických důvodů – zálohovat už v 19. století. Povinnost se z toho stala až v roce 1939.
Povinné a státem regulované zálohy na lahve u nás zavedli až diktátoři. Jako první s nimi přišli Němci za protektorátu a systém výkupu „flašek“ poté na přelomu čtyřicátých a padesátých let dotvořili plánovači komunistického režimu. Lahve – zpočátku kameninové, později skleněné – byly ale drahé, a tak je prodejci svým zákazníkům prodávali na zálohu dobrovolně a bez nucení dávno předtím. Někdy se tvrdí, že úplně první byla roku 1799 dublinská sodovkárna A&R Thwaites & Co.
U nás se zálohované lahve začaly prosazovat v průběhu 19. století. Když v listopadu 1871 otevíral roudnický pivovar v Praze na Staroměstském náměstí výčep, zaplatil si v Národních listech inzerát, v němž upozorňoval, že velká lahev „dvojnásobného ležáku“ vyjde na 22 krejcarů, malá na polovic, přičemž – jako na dávno zažitou věc – upozorňoval, že záloha činí patnáct, respektive deset krejcarů. Na deset krejcarů si pak svého skla cenil jistý Josef Schlecht, který roku 1885 nabízel ctěnému „obecenstvu král. Vinohradů“ prodej plzeňského piva.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
