Oživení na obzoru, nikoli bezpodmínečné

České ministerstvo financí zveřejnilo svou makroekonomickou prognózu, která počítá pro letošní rok s hospodářským růstem 3,1 procenta.

Růst pro letošní rok je vinou druhé vlny, která se přelila i do nového roku, o něco pomalejší, než s čím se počítalo při sestavování rozpočtu, jenž se opíral o přírůstek bezmála čtyřprocentní. Když to porovnáme s aktualizacemi světového hospodářského výhledu z dílny MMF, jde o podobný vývoj jako v případě západoevropských ekonomik v čele s Německem. V jeho případě upravil MMF prognózu letošního růstu směrem dolů o 0,7 procenta na 3,5 procenta, zatímco průměrný růst v eurozóně o jeden procentní bod na 4,2 procenta.

Vysvětlení rychlejšího předpokládaného růstu eurozóny je jednoduché - propad celku byl loni horší než Německa samotného. Zatímco očekávaný pokles Spolkové republiky byl podle MMF 5,4 procenta, Francie a Itálie byly v opravdovém sešupu - o devět procent a 9,2 procenta.

Takto se dá vysvětlit také tygří růst o 11,5 procenta, jehož by se měla podle MMF dočkat Indie - po osmiprocentním loňském propadu. Čína byla jediná velká ekonomika, která přečkala náraz pandemie bez hospodářského poklesu (rostla o 2,3 procenta), a letos ji čeká robustní oživení v duchu hvězdných devadesátek o 8,1 procenta.

Díky fiskálnímu stimulu a vakcinačnímu sprintu 100 milionů proočkovaných Američanů za 100 dní, s nímž přichází 46. prezident USA Joe Biden, předpovídá MMF o dva procentní body lepší růstový výkon i Spojeným státům, jejichž HDP by měl stoupnout o 5,1 procenta.

Zařazeno do kontextu, mírně lepší odhad růstu světové ekonomiky o 0,3 procenta je oproti říjnovému výhledu pro Česko samozřejmě dobrou zprávou. Tak jako ve všech prognózách jsou tady četná rizika, která mohou vyhlídky táhnout dolů. V letošním případě je to především očkování, přičemž v delším horizontu neplatí, že „očkovací nacionalismus“, tedy snaha zajistit pro vlastní obyvatelstvo dostatek vakcíny přednostně před jinými státy, je ta správná strategie. Rovnoměrná vakcinace je globálním veřejným statkem, protože nikdo není ostrov. Ti, na které se zapomene, potáhnou ty, kteří prchali vpřed, zase pěkně zpátky.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní