Oživení na obzoru, nikoli bezpodmínečné

Růst pro letošní rok je vinou druhé vlny, která se přelila i do nového roku, o něco pomalejší, než s čím se počítalo při sestavování rozpočtu, jenž se opíral o přírůstek bezmála čtyřprocentní. Když to porovnáme s aktualizacemi světového hospodářského výhledu z dílny MMF, jde o podobný vývoj jako v případě západoevropských ekonomik v čele s Německem. V jeho případě upravil MMF prognózu letošního růstu směrem dolů o 0,7 procenta na 3,5 procenta, zatímco průměrný růst v eurozóně o jeden procentní bod na 4,2 procenta.

Vysvětlení rychlejšího předpokládaného růstu eurozóny je jednoduché - propad celku byl loni horší než Německa samotného. Zatímco očekávaný pokles Spolkové republiky byl podle MMF 5,4 procenta, Francie a Itálie byly v opravdovém sešupu - o devět procent a 9,2 procenta.

Takto se dá vysvětlit také tygří růst o 11,5 procenta, jehož by se měla podle MMF dočkat Indie - po osmiprocentním loňském propadu. Čína byla jediná velká ekonomika, která přečkala náraz pandemie bez hospodářského poklesu (rostla o 2,3 procenta), a letos ji čeká robustní oživení v duchu hvězdných devadesátek o 8,1 procenta.