Od pizzy k církvi

Byznysmen Karel Matyska staví na nohy Nemocnici svaté Alžběty, jednu z nejstarších v Praze

Od pizzy k církvi
Podnikatel a manažer Karel Matyska stojí v čele Nemocnice sv. Alžběty na pražském Albertově od konce roku 2019. | Tomáš Novák týdeník HROT

Nemocnice svaté Alžběty na Slupi na pražském Albertově je po Nemocnici Na Františku druhý nejstarší nepřetržitě fungující špitál v Praze, jenž brzy oslaví 300 let od svého založení. Propojují se v ní různé epochy českých dějin, ale i barvité příběhy současnosti. 

Rozlehlý areál v těsném sousedství kostela Panny Marie Sedmibolestné patří Konventu sester alžbětinek a nemocnici déle než rok provozuje firma Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi, kterou nepřímo kontrolují rovněž řeholní sestry. 

Nicméně ještě před dvěma lety, po krachu původního provozovatele nemocnice, který zde byl v nájmu, o rozsáhlý areál v centru Prahy zápasilo několik vlivových skupin v čele se známými figurami kolem ústeckého lobbisty Tomáše Horáčka a někdejšího náměstka na ministerstvu zdravotnictví a exposlance za ODS Marka Šnajdra. Během složitého insolvenčního řízení však nakonec řádové sestry ukázaly svou sílu a s pomocí poradců z České biskupské konference nakonec nemocnici získaly do svého držení.

Do jejího čela se koncem roku 2019 postavil zkušený podnikatel Karel Matyska, spolumajitel několika významných firem s celkovým obratem přes tři miliardy korun, který se v 90. letech například prosadil s mraženou pizzou Guseppe a s významnou logistickou společností MD logistika. 

Kolem roku 2013 se ale Matyska z velkého byznysu spíše stáhl a začal se angažovat jako ekonomický poradce České biskupské konference. Což ho před déle než rokem zavedlo do jedné z nejstarších LDN v Praze s kapacitou přes 100 lůžek a několika specializovanými ambulancemi. Aktuálně je na plný úvazek jednatelem společnosti a výkonným šífem ústavu, kde pracuje na 170 zaměstnanců. Matyska se společně se svým týmem snaží zanedbaný areál postavit opět na nohy.    

„Nebylo to v plánu. Bral jsem to jako krátkodobou věc. Že tu nastavím základní procesy, najdu schopné vedení a půjdu zase dál. Ale musím říct, že mě to chytlo. Po letech v byznysu, kdy řešíte, jakou marži máte na nanuku nebo pizze, je tohle zcela jiná zkušenost. Zní to hrozně lacině, ale je to vážně práce, která má úplně jiný smysl,“ vypráví nadšeně Matyska, jenž by chtěl také prohloubit spolupráci mezi pražskými církevními nemocnicemi. Kromě ústavů na Albertově a Žižkově církevní řády totiž provozují také Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského pod Petřínem.

„Dalo by se tu dělat hodně věcí. Budova je to impozantní a zasloužila by si lepší zacházení. Vždyť poslední větší rekonstrukce proběhla v 60. letech, od té doby se do ní vlastně neinvestovalo,“ popisuje s tím, že společnost je odkázaná na dotace a dary. Při obratu přes 100 milionů korun ročně sice hospodaří s několika milionovým EBITDA ziskem, avšak na velké investice v řádech desítek milionů si sama jen stěží vydělá. 

I tak by Matyska v budoucnu rád rozšířil kapacitu na 160 až 180 lůžek, zrenovoval vnitřní park a rozvíjel vybrané ambulance.    

Pozoruhodný příběh Nemocnice svaté Alžběty na Albertově a jejího šéfa Karla Matysky čtěte v novém vydání Týdeníku Hrot

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní