Nosorožec tuponosý jako čtyřnohá učebnice ekonomie
Na příkladu nosorožců lze vyučovat mikroekonomii pro začátečníky i pokročilé
Jestli si myslíte, že takový nosorožec nemůže sloužit jako živá učebnice mikroekonomie, tak si zkuste přečíst tento článek. Na příkladu jednoho z pěti do současnosti přežívajících druhů nosorožců, v třetihorách nesmírně evolučně úspěšných a rozšířených živočichů, lze perfektně přiblížit teorii vlastnických práv, zkoumat náklady obětované příležitosti, investiční návratnost a diverzifikaci rizik, zabrousit do teorie her a skončit u ekonomické analýzy reorganizačního plánu podle insolvenčního práva.
Zbývalo jich dvacet
Tím druhem je nosorožec tuponosý („bílý“) jižní formy, jehož vědecký název Ceratotherium simum simum přímo evokuje starobylost, ale jeho moderní historie je teprve fascinující. V roce 1895 byl pravděpodobně vůbec nejvzácnějším z nosorožců, v jižní Africe jich zůstalo pouhých dvacet na jediném maličkém území o výměře pár set kilometrů čtverečních. Začali být přísně chráněni, jejich počet postupně rostl, v roce 1952 jich bylo asi pět set, zatímco severních bílých nosorožců byly pořád ještě tisíce a černých nosorožců vysoké desetitisíce. To datum je důležité, protože v roce 1952 se „strážcem pevnosti Umfolozi“ stal tehdy pětadvacetiletý Ian Player. Pro další osud těchto nosorožců to byla naprosto klíčová osoba, neboť Player přišel s myšlenkou je znovu vysazovat nejen do dalších chráněných území, ale i na soukromé farmy.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
