Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.
Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.
„Kapitálový trh nám nefunguje. Pojďme s tím rychle něco dělat, jinak nás ostatní úplně předběhnou,“ varuje ekonom Miroslav Zámečník. Amerika podle něj za dvacet let zbohatla o šedesát procent, Evropa ani ne o třicet.
„Kapitálový trh nám nefunguje. Pojďme s tím rychle něco dělat, jinak nás ostatní úplně předběhnou,“ varuje ekonom Miroslav Zámečník. Amerika podle něj za dvacet let zbohatla o šedesát procent, Evropa ani ne o třicet.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Digitalizace je skvělá a naprosté většině lidí šetří čas a peníze. Co ale s těmi, kteří ji nedokážou, nebo nechtějí přijmout?
Internet, platební karty, sociální sítě, mobilní telefony nebo třeba chytré veřejné záchodky už dlouho nejsou žádná novinka. Neustále se mluví o digitálním zaostávání Česka a sousloví „umělá inteligence“ by mohla o letošní titul slovo roku připravit zřejmě jen mimořádně nešťastná shoda okolností.
Jenže pořád existují lidé, kteří žijí úplně jinak – nedigitálně. Zkuste si třeba promluvit s Janem Vobořilem, advokátem a ředitelem spolku Iuridicum Remedium, který se už léta (kromě jiného) zabývá něčím, co nazývá „právem na analog“.
Případ jednoho z jeho klientů – prozradíme o něm jen to, že mu letos bude 56 let – ukazuje, co se nedigitálním lidem občas děje. Dotyčný (říkejme mu Karel) si vzal před lety úvěr a kvůli poněkud zvláštnímu požadavku nebankovní společnosti, která mu ho poskytla, si zřídil datovou schránku. Bylo to absurdní, protože neměl počítač a ani ho neuměl ovládat. Není fér tvrdit, že za nesplácení úvěru mohla jen jeho počítačová negramotnost, ale nepochybně k němu přispěla.
Karel každopádně spadl do insolvence a soud mu povolil oddlužení. A vše se opakovalo. „O rozhodnutích či podáních, na něž bych měl reagovat a která jsou doručována pouze prostřednictvím zveřejnění v insolvenčním rejstříku, reálně nemohu vědět. Nemám prostředky na to, abych si zajistil připojení k internetu, a i kdybych tyto prostředky měl, tak neumím s internetem pracovat, v něm vyhledávat,“ popisuje následující události jedna z listin založených do insolvenčního rejstříku.
V rejstříku se nakonec objevilo i klíčové rozhodnutí insolvenčního správce, že oddlužení se kvůli špatné platební morálce ruší a dluh má být splacen prodejem Karlova domu. Tím začala běžet sedmidenní lhůta, během níž bylo možné podat proti prodeji námitky, jenže když o námitkách nevíte, těžko je podáváte. O prodeji domu se tak Karel dozvěděl až ve chvíli, kdy se dostavil exekutor. O dům přišel, dnes žije v garáži a jeho – kvůli prošvihnutým lhůtám mimořádně složitý – případ je nyní už podruhé u Nejvyššího soudu.
Digitalizace je skvělá a naprosté většině lidí šetří čas a peníze. Co ale dělat s těmi, kteří ji nedokážou – nebo nechtějí – přijmout? Digitální propast se stále rozšiřuje: bez internetu, platební karty a chytrého telefonu dnes leckde nezaplatíte za parkování, nedojdete si na záchod, ve vlaku si nekoupíte nic k jídlu a exekutor vám – pokud budete mít smůlu jako pan Karel – možná prodá střechu nad hlavou.
Podrobněji se tématu digitalizace věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
