Padesátkrát a nic. Německý očkovací chaos

V Německu stoupá počet lidí, kteří se chtějí nechat očkovat. Narážejí ale na přetrvávající komplikace. Třetina Němců, jež potvrdila problémy při rezervaci termínu, si zkoušela domluvit očkování více než padesátkrát.

Padesátkrát a nic. Německý očkovací chaos
Očkovací centrum v Německu, ilustrační foto | Shutterstock.com

Všechno špatně, nic nefunguje. Pandemii čínské chřipky vláda nezvládá, opatření provázejí zmatky a chaos. Takové pocity nezažívají pouze Češi, ale i řada Němců. Vyplývá to z průzkumu německého svazu digitálního sektoru Bitkom.

I když chce být očkováno sedm z deseti obyvatel, není možné se zaregistrovat. K očkování lidí starších 80 let slouží především telefonní linky, jež jsou neustále přetížené. Z těch, kteří se o to opakovaně pokoušeli, je 29 procent, kteří to zkoušeli alespoň padesátkrát. Pět procent zoufalých lidí se o to snažilo více než stokrát. Tato čísla zaskočila i největší kritiky systému, napsal deník Die Welt.

Ochota nechat si píchnout očkovací látku proti covidu-19 je u Němců v posledních týdnech stále vyšší. Ještě v lednu to bylo o 15 procentních bodů méně. Naopak nespokojenost s organizací očkování roste.

Tři čtvrtiny respondentů starších 16 let tvrdí, že organizace očkování je v největší zemi EU chaotická. A 85 procent dotázaných si přeje, aby se tempo vakcinace zvýšilo. Pouze šest procent lidí bylo spokojeno s tím, když si domlouvali pro sebe nebo pro své blízké očkovací termín. 

Co krok, to komplikace

Prezident Bitkomu Achim Berg kritizuje to, že každý krok německé vlády, ale i jednotlivých spolkových zemí, jež jsou za organizaci proticovidových opatření také zodpovědné, znamená další várku komplikací.

Zejména chybí využití digitalizace ve státní správě, jež by očkování a rezervaci termínů značně urychlilo a zjednodušilo. Tři čtvrtiny Němců souhlasí s tím, že se v boji proti šíření viru mají více používat digitální technologie. Pouze 28 procent Němců preferuje použití telefonu při rezervaci termínu, naopak 60 procent dotázaných chce mít možnost rezervace přes mobilní aplikaci nebo webový formulář.

Srovnání proočkovanosti populace ve vybraných zemích světa

Velká část obyvatel si také přeje zavedení digitálního očkovacího průkazu, jenž by potvrzoval jejich očkování proti covidu. Souhlasí s ním 64 procent respondentů. Naopak třetina je proti jeho zavedení. Buď to je kvůli obavám ohledně ochrany osobních dat, nebo to jsou lidé, kteří nemají chytrý telefon či tablet. 

Berg nicméně namítá, že není možné covidovou nákazu ve společnosti zvládnout jen s použitím tužek, faxů a přetížených telefonních linek. Bez digitalizace celého procesu to je nereálné. Navíc musí fungovat jednotný systém v celé osmdesátimilionové zemi. 

Spor o digitální očkovací průkaz

Že to v Německu „drhne“, se ukazuje například na tom, že sdružení praktických lékařů KBV loni prohlásilo, že by digitální očkovací průkaz mohli pacienti využívat až v roce 2022. To většině Němců přijde zbytečně pozdě a měl by být zaveden co nejdříve. Bitkom usiluje o to, aby byl zaveden okamžitě i bez provázání s elektronickou zdravotní dokumentací pacientů.

Sdružení také požaduje urychlené používání softwaru Sormas, který umožňuje trasování kontaktů nakažených a má zabránit šíření epidemií i v budoucnu. Program používá jen čtvrtina příslušných zdravotnických úřadů, přitom měl být plně funkční už na konci února. Řada úřadů nemá ani smlouvu na instalaci programu, jenž je financován ministerstvem zdravotnictví.

Na to, aby se k trasování kontaktů nakažených používal jen telefon, tužka nebo tabulka v Excelu, nemá Německo rozhodně dostatek času ani personálu, zlobí se zástupci sdružení Bitkom.