Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Čeští archeologové nejsou úspěšní pouze při odkrývání historických památek v Egyptě, ale také v Ománu. Mezinárodní tým vedený vědci z Archeologického ústavu Akademie věd hlásí, že v rámci své zakončené třetí sezony objevil například pěstní klíny z doby první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů, kruhové pohřební komory nebo arabský Stonehenge.
Odebrané vzorky odborníci nyní analyzují, jejich výsledky přispějí k objasnění nejstarší historie největší písečné pouště světa. Na výkopových pracích ve dvou oblastech Sultanátu Omán se podílelo 21 archeologů a geologů z deseti zemí.
První expediční tým působil v provincii Zufár na jihu země. Vědcům se podařilo najít například pěstní klíny, které pocházejí z období první migrace člověka z Afriky zhruba před 300 tisíci až 1,3 milionu let.
„Výzkum kamenných nástrojů z období starší doby kamenné v jižním Ománu umožní mapovat postupné šíření osídlení z Afriky do Eurasie, kdy Arábie sloužila jako přirozený migrační koridor,“ řekl vedoucí terénních prací v této oblasti Jeffrey Rose z Ronin Institute v USA.
Mezi až 300 metrů vysokými dunami nalezli archeologové například skořápky vyhynulých pštrosů, fosilní dunu a staré koryto řeky z období, kdy bylo v Arábii výrazně vlhčí podnebí.
„Naše nálezy poskytnou cenná data pro rekonstrukci klimatu a historie největší písečné pouště světa. Přírodní podmínky formovaly i pravěké osídlení a my se snažíme studovat lidskou adaptabilitu na změny klimatu,“ řekl vedoucí expedice Roman Garba z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Archeologové v regionu zkoumali také dva tisíce let staré rituální kamenné monumenty – takzvané trility, které se vyskytují v jižní Arábii. Pomocí radiouhlíkového datování a časoprostorové analýzy tým zjišťuje možné migrace starověkých komunit, které monumenty využívaly.
Druhý expediční tým operoval v oblasti Duqm ve středním Ománu. V lokalitě Nafūn pokračoval ve výkopových pracích na neolitické hrobce datované do období 5000 až 4600 let před naším letopočtem.
„To, co zde nacházíme, je unikátní v kontextu celé jižní Arábie. Megalitická struktura ukrývající dvě kruhové pohřební komory odhalila kosterní pozůstatky minimálně několika desítek jedinců. Izotopové analýzy kostí, zubů a mušlí nám pomohou zjistit více o stravě, přírodním prostředí a migracích pohřbené populace,“ vysvětlila další vedoucí expedice Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu.
Nedaleko hrobky dokumentoval italsko-francouzský tým jedinečné kolekce skalních rytin rozprostírající se na 49 skalních blocích, jejichž odlišné styly s různým stupněm zvětrávání zobrazují dobu osídlení od 5000 let před naším letopočtem do roku 1000 našeho letopočtu. Vědci také zkoumali lokalitu výroby kamenných nástrojů z období pozdní doby kamenné.
