Něco tady bublá. Trh práce čekají pohyby příští rok

Trh práce v souvislosti s koronakrizí zdaleka nezamrzl. Viditelných pohybů se ale dočkáme až příští rok.

Něco tady bublá. Trh práce čekají pohyby příští rok
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Pilot Ondřej létá pro ČSA už více než dvě desítky let. Od léta si připadá, jako by už byl jednou nohou v důchodu. Přitom má štěstí – je jedním z té poloviny pilotů bývalé národní ikony, která nemusela letiště opustit. V zájmu zachování pracovních míst ale přistoupil stejně jako řada jeho kolegů na snížení pracovního úvazku. On na polovinu, někteří dokonce jen na 30 procent. Pořád je to prý ale lepší než skončit úplně. Vlastně neví, kam by šel.

Zaměstnavatelé se o piloty pro jejich úzkou specializaci, a navíc s výhledem, že jakmile by ucítili šanci se ke křídlům vrátit, bez váhání tak učiní, zrovna neperou. I to je asi důvod, proč si další piloti místo výpovědi vzali raději rok neplacené volno. Ti, kteří si to kvůli finanční situaci nemohli dovolit, šli řídit lokomotivu, metro nebo tramvaj, dva ale skončili ve skladu, kde svou profesi tají.

 

Ondřej ani jeho kolegové nejsou samozřejmě typické příklady těch, kteří se neobjevili v evidenci úřadu práce. Patří ale mezi ty stovky tisíc lidí, v jejichž pracovním životě se v posledních měsících něco zásadního událo. Přestože čísla jsou nadmíru výtečná – říjnová nezaměstnanost vykazovala 3,7 procenta –, trh práce rozhodně nezamrzl. Naopak. Je v pohybu, který se ovšem v oficiálních statistikách zatím nezobrazuje. Ale bude. Pokles ekonomiky bez odpovídajícího nárůstu nezaměstnanosti totiž celkem logicky znamená, že tu něco hnisá a dřív nebo později to musí ven.   

Tak trochu jiná statistika

Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí nezaměstnanost v říjnu dokonce poklesla o desetinu procenta ze zářijových 3,8 procenta (meziročně vzrostla o 1,1 procenta, konkrétně o 75 167 lidí). Zdá se tedy, že koronakrizí i přes druhý lockdown proplouváme skvěle a jsme evropskými premianty také v něčem jiném než jen v počtu nakažených a zemřelých. Když se podíváme do statistik úřadu práce, vypadá to dokonce ještě lépe – evidovaných volných míst je o desítky tisíc více než uchazečů. Mělo by tedy být jednoduché najít si novou práci, pokud náhodou jste jedním z těch zhruba 270 tisíc evidovaných nezaměstnaných.

 

Jenže ono to tak jednoduché nebude. Jednak úřad práce neumí očistit nabízené pozice o ty, které už nejsou aktivní, a co je podstatné, řada těch, kteří novou práci hledají, v evidenci prostě není, takže konkurence na trhu práce je větší. Jde například o ty, kteří nemají nárok na podporu (například DPP nebo DPČ), o ty, kteří vědí, že si podobnou práci třeba na zkrácený úvazek v tuto chvíli nenajdou (typicky matky s malými dětmi), nebo o ty, kteří jsou ve výpovědi a práci si hledají sami. Nebo třeba o ty, již si podobně jako piloti vzali neplacené volno.

„V našich datech na otevřeném trhu práce vidíme úplně jiný obrázek, než nabízejí oficiální statistiky. Pohyby na trhu práce jsou dramatické. V březnu, když přišel první lockdown, se počet obsazovaných pozic propadl o 40 procent, v dubnu už ale o 60 procent, což je skoro zastavení náboru. Trvalo docela dlouho, než se trh začal oživovat. Přes léto se vzpamatoval, ale pořád je 20 procent pod dlouhodobým průměrem,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portály Prace.cz a Jobs.cz. 

Zároveň se ovšem udály změny na straně kandidátů. Po mírném propadu v prvních dvou měsících prvního lockdownu došlo v květnu a v červnu k dramatickému nárůstu reakcí na nabízené pozice – až o třetinu. Za září pak poslali kandidáti 700 tisíc životopisů na obsazované pozice a LMC registruje o 16 procent více unikátních kandidátů. Poptávka firem je tedy pořád oslabená, zároveň ale prudce roste počet uchazečů. 

Nějakou změnu v pracovním životě v souvislosti s covidem už podle Dombrovského pocítily stovky tisíc lidí. Ze zářijového šetření LMC vyplývá, že tři procenta lidí už o práci přišla, dvě procenta jsou ve výpovědi, dvě procenta si práci hledají. „To je nějakých 400 tisíc lidí. Půlka z nich už si novou práci našla, druhá hledá a jen málo z nich je na úřadu práce. Tvrzení, že pracovní trh zamrzl, tedy není pravdivé. Zároveň ubylo osm tisíc podnikatelů – typicky malých firem z odvětví cestovního ruchu a gastronomie –, kteří prostě zavřeli krám. Zatím nedošlo k úbytku IČO, kteří čerpají státní podpory,“ vypočítává Dombrovský.

Alarmující je podle něj také to, že 20 procent lidí pocítilo výpadek příjmů, i když zůstali zaměstnaní. Může jít o překážky v práci, čerpání programu Antivirus nebo třeba ošetřovného. To bude mít velký vliv na domácí spotřebu, což je zároveň to, čeho se zaměstnavatelé bojí ještě více než třeba omezení exportu.   

Nekvalifikovaná konkurence

Pražský hoteliér Viliam Sivek má ze 160 pokojů aktuálně obsazené dva. Při čerpání všech státních podpůrných programů se snaží zuby nehty udržet 50 zaměstnanců s vidinou, že snad brzy bude vakcína. Dvacítce už ale musel dát výpověď. Našel jim však jinou práci. Například u výrobce nábytku Techo nebo ve firmě Rituals, kde balí kosmetiku. „Berou tam 160 korun na hodinu. To není špatné. Nic jiného mi nezbylo než se o ně alespoň takhle postarat. Ještě loni jsem jim dával batohy a elektrické koloběžky k třicátému výročí firmy,“ posteskl si Sivek.

Propuštění zaměstnanci Viliama Siveka patří k těm šťastnějším. Najít si novou práci opravdu nemusí být tak jednoduché, jak si mnozí představují. „Vidíme, že lidé jsou pod tlakem, snižují svoje požadavky, paradoxně ale čelí větší konkurenci. U těch širokých, nepříliš kvalifikovaných profesí dostaneme až 50 a více CV na jednu pozici,“ popisuje Dombrovský.

Snižování požadavků uchazečů je podle Martina Malo, ředitele personální agentury Grafton Recruitment, vidět hlavně u administrativních pozic a u lidí, kteří mají kratší pracovní zkušenosti. Celkově se lidé nejvíce hlásí na nemanuální pozice, které nevyžadují kvalifikaci. Typicky může jít třeba o místo asistentky. Primární směr pro zaměstnance gastrosektoru byl do oblasti logistiky a e-commerce, kde jsou aktuálně otevřeny tisíce volných pracovních míst na vykrytí předvánoční a vánoční sezony.

Toto se týká především kategorie pomocných sil v kuchyni, číšníků a podobně. Zaměstnanci kulturního průmyslu volí buď metodu vyčkávání, nebo akceptují krátkodobé brigády především v sektoru prodeje potravin.

Hurá, Vánoce

Najít brigádu letos není těžké, protože chybějí zahraniční pracovníci, kteří tradičně tvořili velkou část sezonní pracovní síly. Zda si propuštění lidé najdou i dlouhodobou práci, bude podle Martina Malo záležet hlavně na ochotě kandidátů změnit segment působení. Že by se ale mohli radovat například ve stavebních firmách, které trápí nedostatek Ukrajinců, to zatím nevypadá.

„Žádný výrazný nárůst zájmu neregistrujeme. Na trhu práce se sice začínají objevovat lidé z menších firem, které mají kvůli covidu problémy, jsou to ale zatím spíš jednotlivci napříč profesemi,“ říká Slavomíra Sedláčková, HR ředitelka společnosti Skanska Central Europe.

 

Právě předvánoční sezona je podle Alžběty Honsové, manažerky personálněporadenské firmy Randstad, důvod, proč nejsou na trhu zatím vidět masivní přesuny lidí z oboru do oboru nebo využívání rekvalifikací. „Lidé z oborů, které byly současnou krizí tvrdě postiženy a fungují jen velmi omezeně nebo vůbec, nacházejí uplatnění právě v e-commerce. Například v jednom z největších distribučních center u Prahy tvoří nyní až 30 procent všech zaměstnanců lidé, kteří dříve pracovali v oblasti služeb nebo HORECA,“ dodává. Blížící se svátky mohou být také jedním z faktorů, které po Novém roce vyplivnou řady dlouhodobě nezaměstnaných.

Státní náruč

„Na personálním se u nás teď doslova brodí životopisy. Na místa asistentek, na která není jako na jednu z mála pozic potřeba vysoká škola, se teď hlásí i spousta mužů. Ty vyřazují rovnou,“ říká jedna z úřednic ministerstva dopravy. Jistota a stabilita se v době krize stávají celkem logicky benefitem, který v dobrých časech s přehledem přebíjí plat nebo zajímavá náplň práce.

Podle tiskového oddělení ministerstva dopravy se kandidáti více dotazují na práci e-mailem či telefonicky, a to bez ohledu na vyhlášená výběrová řízení. „Dotazují se na jakoukoli práci, nikoli na konkrétní služební či pracovní místo, které by je zaujalo. Tito žadatelé mají často profil z oblasti letectví, nejčastěji stevardky a stevardi, nebo z oblasti gastronomie, nejčastěji servírky a číšníci,“ doplňuje tiskový odbor ministerstva. 

Na výběr budou mít i personalisté například u policie. „S ohledem na aktuálně platná nařízení související s covidem se více orientujeme na nábor prostřednictvím sociálních sítí. V určitých fázích jsme na nich zaznamenali i 50procentní nárůst zájmu o práci u nás,“ hlásí plukovník Ondřej Moravčík z Policejního prezidia ČR. Mužů a žen zákona podle něj chybějí po celé republice více než tři tisíce.

Ještě loni nabízela pražská městská policie náborový příspěvek 50 tisíc korun. Dlouhodobě má podstav strážníků kolem tří stovek. Dnes je tím největším benefitem právě jistota zaměstnání. „Ta by se nyní mohla stát tím nejvíce atraktivním, co můžeme novým uchazečům nabídnout,“ přemýšlí Irena Seifertová, vedoucí kanceláře ředitele strážníků. Zvýšený zájem o práci u městské policie registrovala již v rámci první vlny covidu. Hlásí se noví uchazeči, ale i bývalí kolegové, kteří se chtějí vrátit do služby. 

A koronakrize evidentně vyřešila i dlouhodobý podstav pražského dopravního podniku. „Povedlo se nám obsadit například místa řidičů autobusů a nyní jich chybí už jen kolem tří procent. O práci u nás je teď je velký zájem. Přijali jsme několik tisíc telefonátů s žádostmi o zařazení do výběrových řízení a také více než osm tisíc životopisů na různé pracovní pozice. Postupně se daří obsazovat i pozice se specifickými kvalifikačními požadavky,“ libuje si mluvčí podniku Aneta Řehková. 

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Holding do nepohody
  • Ať učí, do umí
Objednat nyní