Nechci slevu zadarmo aneb Kdo ještě dosáhne na hypotéku?
Na první pohled se zdá, že poslanci, kteří horují za zachování předčasného splacení hypoték bez úhrady účelně vynaložených nákladů financující bance, to myslí s dlužníky dobře. Jenže stejně jako v té povídce od Šimka a Grossmanna ani v tomto případě nebude sleva zadarmo
Banky při fixaci hypoték postupují v rámci zásad obezřetného podnikání tak, že na celou dobu fixace nabírají zdroje na trhu a za tyto zdroje také platí sazbu odpovídající délce fixace. Když jdou tržní sazby nahoru jako v letech 2012–2022, je případů předčasného splácení málo (kdo by chtěl vyšší splátku), takže vadná legislativní úprava neměla takový dopad na hospodářský výsledek.
Při výrazném poklesu je to naopak – objem předčasně splacených hypoték výrazně vzroste. Banky budou muset pořád platit vyšší sazby za delší zdroje, zatímco předčasně splacené hypotéky již neponesou výnosy, s nimiž se při fixaci v bankách počítalo. Jestliže nedojde k úpravě legislativy, která by takzvané účelně vynaložené náklady zohlednila, budou na to banky poskytující hypotéky muset reagovat. Přitom navrhovaná úprava sice účelně vynaložené náklady respektuje, ale zároveň uvádí řadu důvodů, proč lze hypotéku splatit bez sankce – nově například rozvod.
Riziková přirážka
Ony se s tím vyrovnají, ale celý hypoteční trh to promění. Není-li jistoty, že klient bude splácet po celou dobu fixace, nebude dlouhých fixací, protože banky nebudou chtít nést riziko výpadku výnosů v případě předčasného splácení a udělovat klientům jednostrannou opci zdarma. U nás dosud převládající fixace na pět a více let, které dlužníci preferovali, banky opatří rizikovou přirážkou, jež by perspektivu předčasného splácení bez úhrady vyvolaných nákladů zohlednila.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
