Evropa beznadějně zaostává, pokud se nezmění, začne chudnout. Česko nemá čím přispět

„Kapitálový trh nám nefunguje. Pojďme s tím rychle něco dělat, jinak nás ostatní úplně předběhnou,“ varuje ekonom Miroslav Zámečník. Amerika podle něj za dvacet let zbohatla o šedesát procent, Evropa ani ne o třicet.

„Kapitálový trh nám nefunguje. Pojďme s tím rychle něco dělat, jinak nás ostatní úplně předběhnou,“ varuje ekonom Miroslav Zámečník. Amerika podle něj za dvacet let zbohatla o šedesát procent, Evropa ani ne o třicet.

Celý článek
0

Zásobníky plynu na Ukrajině, které využívá EU, jsou ohroženy ruskými útoky

Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.

Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.

Celý článek
0

Velký exit. České Inventoro, které hlídá skladové zásoby e-­shopům, kupují Američané

Česká startupová scéna zažila významný exit. Na nákupech byla americká softwarová společnost Cin7, která za několik stovek milionů koupila Inventoro.

Česká startupová scéna zažila významný exit. Na nákupech byla americká softwarová společnost Cin7, která za několik stovek milionů koupila Inventoro.

Celý článek
0

NATO přiostřuje rétoriku: Ukrajinci smějí útočit a zasahovat cíle v Rusku

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg výrazně přitvrdil vůči Kremlu. Možnost zasáhnout zranitelné cíle v Rusku je přitom nezbytnou podmínkou úspěšné ukrajinské obrany proti silnějšímu agresorovi.

NATO přiostřuje rétoriku: Ukrajinci smějí útočit a zasahovat cíle v Rusku
Jens Stoltenberg | Shutterstock.com

Ukrajina má právo zasáhnout „ruské vojenské cíle mimo Ukrajinu“ v souladu s mezinárodním právem, uvedl minulý týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Bylo to poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Debata o legitimitě vojenských akcí Ukrajiny na ruském území se tím znovu rozproudila.

Jens Stoltenberg připustil, že použití zbraní dodávaných Západem k úderům na cíle v Rusku bylo mezi spojenci Kyjeva dlouho předmětem sporů, a to kvůli obavám z eskalace konfliktu. „Je na každém spojenci, aby rozhodl, zda existují nějaké výhrady k tomu, co dodává, a různí spojenci měli v tomto ohledu trochu odlišnou politiku,“ řekl Stoltenberg Rádiu Svobodná Evropa.

Útok je obranou

„Podle mezinárodního práva má Ukrajina právo na sebeobranu,“ dodal Stoltenberg: „A to zahrnuje i údery na legitimní vojenské cíle, ruské vojenské cíle mimo Ukrajinu. To je mezinárodní právo a Ukrajina má samozřejmě právo, aby se bránila."

Ze strany Stoltenberga to představuje změnu a posílení rétoriky. Mluvil sice dosud o právu Kyjeva na obranu podle mezinárodního práva, ale výslovně útoky na ruské území nikdy nezmínil.

K čemu je to tedy dobré? Od začátku roku 2024 podnikla Ukrajina řadu bezpilotních útoků na energetická zařízení v Rusku. Patří mezi ně i první úspěšné útoky na cíle v blízkosti Petrohradu, téměř tisíc kilometrů od ukrajinských hranic. Představitelé ruské energetické společnosti Novatek 20. ledna potvrdili, že byli nuceni částečně pozastavit provoz obrovského terminálu na vývoz paliva Usť-Luga ve Finském zálivu. A to kvůli požáru, který založily ukrajinské drony.

Cílem této rozvíjející se kampaně dronů je ztížit probíhající ruskou invazi na Ukrajinu a zároveň zasadit Putinovu režimu bolestivý ekonomický úder. Využitím bezpilotních letounů dlouhého doletu k úderům na energetická zařízení po celém Rusku se Ukrajina snaží narušit logistické sítě zásobující Putinovy invazní síly a omezit mobilitu ruské armády na Ukrajině.

Ekonomický chaos

Kyjev se domnívá, že jeho potenciál způsobit v Rusku hospodářský chaos je ještě větší. Ruská ekonomika je silně závislá na energetickém sektoru, což z něj činí zřejmý a atraktivní cíl.

Ruský ropný a plynárenský průmysl se zatím ukázal jako pozoruhodně odolný vůči západním sankcím, protože evropské zákazníky vystřídali klienti ze zemí globálního Jihu. Ukrajinci doufají, že jejich mnohem přímočařejší přístup nyní uspěje tam, kde sankce selhaly, a způsobí Kremlu ochromující náklady.

Vzhledem k citlivosti Západu vůči útokům na ruské území byla Ukrajina zatím velice opatrná. Mluvčí ukrajinských sil protivzdušné obrany Jurij Ignat například uvedl, že Ukrajina „zpravidla nic nekomentuje“. Francie a Británie, které již Kyjevu dodaly rakety dlouhého doletu, se k podpoře takových úderů stavěly opatrně z obavy před eskalací konfliktu s Moskvou.

V Německu se zákonodárci snaží přesvědčit kancléře Olafa Scholze, aby Ukrajině poslal rakety Taurus, což je dlouhodobý požadavek Kyjeva, protože by mohl tuto moderní německou zbraň použít k úderu na ruské zásobovací linie.

Kromě toho má ukrajinská schopnost útoku dopad i ryze vojenský. Ruské námořnictvo muselo po úspěších ukrajinských obranných sil při asymetrických úderech opakovaně snížit míru rizika (tedy být při používání bojových plavidel opatrnější), jež v Černém moři podstupuje. Tento týden to oznámilo britské ministerstvo obrany s odvoláním na údaje zpravodajských služeb.

Námořní riziko stoupá

„Na začátku války s Ukrajinou v únoru 2022 si ruské námořnictvo (RFN) zachovalo volnost manévrování v celé oblasti Černého moře, nejvíce na severozápadě. Poté, co Ukrajina úspěšně využila asymetrické alternativy k neexistenci tradičního námořnictva (různé řízené střely a plavidla bez posádky), bylo RFN opakovaně nuceno přehodnotit svůj apetit k riziku,“ citovala Brity ukrajinská agentura Ukrinform.

Britské ministerstvo obrany uvádí, že Ukrajina nadále posouvá ruské vnímání hrozby prostřednictvím kombinovaných útočných aktivit, a to jak na souši, tak na moři, což nutí jednotky Černomořské flotily přemístit své hlavní operační prostory do východní části Černého moře.

Mapa fronty na Ukrajině
Hrot24

Nedávné úspěšné ukrajinské útoky, včetně potopení ruských lodí Tarantul III a Cézar Kunikov, vedly k odvolání už druhého velitele ruské flotily od začátku války.

Schopnost úderů na dálku je pro Kyjev stále důležitější. Situace na frontě totiž stále více dominuje vyčerpávající dělostřelecká bitva, v níž mají ruské jednotky převahu zhruba tři ku jedné.

Rusko i proto minulý týden dobylo východoukrajinské město Avdijivka, což je jeho první velké vítězství na bojišti od května 2023. Tisícikilometrová frontová linie je jinak z velké části statická.