EU by musela zavést aspoň 50procentní cla, aby zabránila záplavě levných čínských elektromobilů, tvrdí nová analýza
EU by musela zavést aspoň 50procentní cla, aby zabránila záplavě levných čínských elektromobilů, tvrdí nová analýza
Množství prodaných iPhonů v Číně v prvním čtvrtletí letošního roku kleslo meziročně o 19 procent. Za propadem stojí silný konkurenční tlak domácí značky Huawei s téměř 70procentním meziročním růstem a také marketingové akce spojené s oslavami čínského Nového roku.
Množství prodaných iPhonů v Číně v prvním čtvrtletí letošního roku kleslo meziročně o 19 procent. Za propadem stojí silný konkurenční tlak domácí značky Huawei s téměř 70procentním meziročním růstem a také marketingové akce spojené s oslavami čínského Nového roku.
Americké megalopole díky technologickému rozmachu rostou, zbytek země vymírá. Do karet to hraje autoritářům
Americké megalopole díky technologickému rozmachu rostou, zbytek země vymírá. Do karet to hraje autoritářům
Export ruských zbraní už řadu let povážlivě padá, a invaze na Ukrajinu je navíc dokonalou antireklamou. Zbrojovky v Africe by to měly napravit.
„Rostech“ neboli ruská Státní společnost pro podporu vývoje, výroby a vývozu špičkových technologických výrobků plánuje vyrábět zbraně v zahraničí, a to především v Africe. Tvrdí to ruský server Lenta.ru na základě vyjádření ředitele Rostechu (zastřešuje zhruba 800 firem sdružených do patnácti holdingových společností, přičemž jedenáct z nich se zabývá zbrojní výrobou) pro mezinárodní spolupráci a regionální politiku Viktora Kladova.
Ředitel státní korporace Kladov týden před začátkem fóra „Rusko–Afrika“, které se koná v Petrohradě 27. a 28. července, prohlásil, že „členské společnosti Rostechu mohou dodávat, popřípadě formou průmyslového partnerství organizovat na území zákazníka výrobu bojových i civilních zbraní“.
Konkrétně by podle Kladova mělo jít o prostředky pro „boj na blízko, osobní ochranné prostředky, nesmrtící zbraně či systémy určené ke sledování internetu a kybernetickou bezpečnost, systémy monitorování pobřeží či komplexy pro boj s drony a vysoce přesné zbraně“.
Rusko je sice stále druhým největším exportérem zbraní na světě, ovšem dlouhodobě ztrácí trhy. Podle dat zveřejněných letos v březnu Stockholmským mezinárodním ústavem pro výzkum míru (SIPRI) se v letech 2018 až 2022 podílelo na světovém zbrojním exportu 16 procenty.
To sice nezní úplně špatně, jenže v letech 2013 až 2017 to bylo 22 procent, přičemž podíl Spojených států naopak vzrostl z 33 na 40 procent. A nepříjemně se začala přibližovat i třetí Francie s 11 procenty (v minulém období 7,1 procenta). Rusko kromě toho přišlo podle SIPRI o některé velké zakázky, když třeba Egypt loni zrušil nákup značného množství bojových letounů.
Zbabraná invaze na Ukrajinu navíc tento propad nejspíš ještě urychlí: neschopnost porazit mnohem slabší ukrajinskou armádu a zjevná podřadnost některých ruských zbraní ve srovnání se západními opravdu nejsou tou nejlepší reklamou.
Ruský průmysl musí navíc dodávat obrovské množství materiálu své vlastní armádě, a tak ho na export moc nezbývá.
Ruský zájem o Afriku je logický. Čína a některé další asijské země jsou na dovozu sofistikovaných zbraní z Ruska stále méně závislé a Afrika je dalším tradičním zákazníkem.
Rusku se navíc v tomto regionu v posledních letech mimořádně dařilo a podle SIPRI se stalo vůbec největším dodavatelem zbraní do subsaharské Afriky. V letech 2018 až 2022 stoupl jeho podíl z 21 na 26 procent, zatímco druhá Čína se propadla z 29 na 18 procent.
Zřejmě hlavním důvodem tohoto ruského zbrojařského boomu v Africe je rozsáhlé a letité angažmá žoldáků z Wagnerovy skupiny v několika tamních zemích. Jde například o Mali, Súdán, Jižní Súdán, Mosambik, Madagaskar či Středoafrickou republiku.
