Na začátku byli motýli

„Kde jinde najdete tak pozitivní zprávu o síle regenerace české přírody?“ ptá se Dalibor Dostál z neziskové společnosti Česká krajina.

Na začátku byli motýli
„V lednu 2015 jsme přivezli z Anglie první exmoorské koně a na podzim téhož roku zpětně šlechtěné pratury,“ vzpomíná Dalibor Dostál. | Tomáš Novák týdeník HROT

Dalibor Dostál stál jako ředitel neziskové společnosti na ochranu přírody Česká krajina u zrodu jednoho z nejzajímavějších projektů na zvýšení biodiverzity v bývalých vojenských újezdech.

Jak se novinář dostane k tomu, že založí neziskovku a prosadí vznik rezervací, v nichž žijí velcí kopytníci na územích bývalých tankodromů?

Někdy na počátku milénia se začaly objevovat vědecké zprávy o rychlém vymírání motýlů, kteří mizeli i z chráněných území nebo z bývalých vojenských újezdů, kde desítky let jezdila těžká vojenská technika, zemědělsky se nehospodařilo, nepráškovalo a nehnojilo. Spolu s motýly totiž mizela i společenstva rostlin, na nichž byly jejich populace závislé, protože z jejich stanovišť je vytlačovaly agresivní druhy travin nebo semenáče náletových dřevin.

Rozmanitost velmi poklesla, neboť údržba křovinami a třtinou zarůstající krajiny je nákladná a pracná. Vrtalo mi hlavou, jaké „lowcostové“ řešení by se dalo najít. A říkal jsem si, že tuto roli v přírodě museli původně hrát velcí kopytníci jako divocí koně, zubři a pratuři. Oslovil jsem vědce v Biologickém centru Akademie věd a z Jihočeské univerzity, kteří mi potvrdili, že právě o tomto směru v ochraně „bezlesí“ začínají vědci diskutovat.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit