Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Situace na frontě se pro ruské vojáky vyvíjí nepříznivě. Stále častěji prosakují zprávy o tom, že se bouří a odmítají bojovat. Chybí jim dělostřelecká podpora, munice, jídlo i voda.
Na sociálních sítích se v posledních dnech častěji objevují videa nespokojených ruských vojáků, kteří tvrdí, že už nebudou bojovat za zájmy Kremlu a Vladimira Putina. Kromě toho, že několik měsíců nedostávají žold, jim chybí také munice a zásoby jídla i vody. „Musíme bojovat za své peníze. Jediné, co nám zbývá, je koupit si vlastní munici,“ stěžuje si jeden z mobilizovaných Rusů v okolí vesnice Novodarivka v Luhanské oblasti.
Vojáci z jeho jednotky dále tvrdí, že v posledních týdnech přišli během bojů o polovinu mužstva. Od ledna údajně nedostávají od ruského ministerstva obrany žádné peníze. Na frontě už jsou bez dovolené deset měsíců. I proto už nechtějí bojovat. „Chtějí nás (do bojů) nasadit silou. Takže to odmítneme,“ tvrdí ruští vojáci na videu, které bylo natočeno 6. července.
[[Twitter status: https://twitter.com/wartranslated/status/1677273690608746498]]
„Veškeré vybavení, které nám armáda dala, bylo zničeno bombami. Na celou rotu nám zbyly jen dvě lopaty. To není nic,“ řekl jeden z vojáků. Na boj s ukrajinskými tanky jim údajně zbyly jen pušky, těžkou techniku nemají. Stěžují si i na absenci podpory dělostřelectva.
Podle ukrajinské armády se právě nepřátelská děla daří během protiofenzivy ničit ve větším množství než v předchozích měsících bojů. Od začátku války přišla Moskva podle Kyjeva o 4371 kusů dělostřeleckých systémů. Rusové na frontě kritizují také to, že území bojů je masivně zaminováno a část jejich obětí připadá na ruské miny.
Americký magazín Newsweek doplnil, že se stížnosti ruských vojáků v posledních dnech množí. Na dalším z videí vojáci tvrdí, že odmítli bojovat „v mlýnku na maso“ v oblasti vesnice Prijutné v Záporožské oblasti.
„Vzdáváme se vojenské policii. Kdyby tady někdo z nás zemřel, nebylo by to na frontě. Znamenalo by to, že nás zabili naši vlastní, ne v boji,“ řekl voják na videu. Na dalším jiný ruský bojovník tvrdí, že odmítá plnit „nesmyslné a sebevražedné rozkazy“ ruských důstojníků.
Americký Institut pro studium války (ISW) upozornil, že ruské jednotky jsou stále více oslabeny a jsou zranitelné. Rusko bylo nuceno v posledních týdnech přesunout prakticky veškeré zálohy na frontu. Kromě jižních částí fronty také do okolí Bachmutu. „Rozmístění téměř celého ruského východního seskupení sil a rozsáhlých prvků jižního vojenského okruhu do frontové linie na jižní Ukrajině naznačuje, že ruská obrana na jihu Ukrajiny může být křehká,“ uvedl ISW.
Podle amerických analytiků je fronta, jejíž délka přesahuje tisíc kilometrů, na mnoha místech zranitelná i přes masivní zaminování rozsáhlého území. „Ruská obrana je na jihu Ukrajiny impozantní, ale není nepřekonatelná,“ napsal ISW. Ruské jednotky nebudou mít v případě průlomu podporu operačních záloh.
Velké emoce vyvolalo rozhodnutí Bílého domu dodat Ukrajincům kazetovou munici, která obsahuje takzvanou submunici, malé bomby, jež se rozlétnou po okolí v místě dopadu. Účinná je zejména proti živé síle a tankům.
Pentagon dodávku kontroverzní munice obhajuje tím, že pomůže Ukrajině během protiofenzivy proti dobře připraveným okupantům v zákopech. Zdůraznil, že se jedná o dočasné řešení, protože nemá v armádních skladech dostatek jiné – zejména dělostřelecké – munice.
Rozhodnutí Bidenovy administrativy kritizuje nejen Kreml, ale i část demokratických zákonodárců, protože může znamenat zvýšené riziko pro civilisty dlouho po skončení bojů. V roce 2008 došlo v Dublinu k podpisu úmluvy o jejím zákazu, nicméně Spojené státy, Rusko ani Ukrajina tuto úmluvu nepodepsaly.
Kyjev naopak argumentuje tím, že Rusko kazetovou munici už několikrát během války použilo, navíc ji bude ukrajinská armáda nasazovat pouze v oblastech krvavých bojů na svém vlastním území, kde žádní civilisté nejsou.
