Masakr se nekoná

Ještě nedávno by si asi každý ťukal na čelo, kdybychom považovali meziroční pokles výkonu ekonomiky na úrovni téměř jedenácti procent za dobrou zprávu, ale v těchto zvláštních časech to asi chápe každý. Mohlo to být o hodně horší.

Na půldruhého měsíce ochromená ekonomika měla podle mnoha zvěstovatelů katastrof propadnout mnohem více. Ale zpráva českých statistiků z konce minulého měsíce ukázala, že český byznys stojí na zdravých základech. Vynikne to zvláště při srovnání s Německem, které propadlo ještě o procentní bod více. A eurozóna dostala dokonce patnáctiprocentní ťafku.

Nejen covid

Při hodnocení musíme být opatrní, protože jde zatím stále jen o odhady, které se v turbulentních dobách obvykle později celkem výrazně upřesňují, ale i tak lze vyvozovat nějaké základní závěry. Tím hlavním je nesporná skutečnost, že problém se koncentruje přinejmenším u nás a v Německu v automobilovém průmyslu. A to také znamená, že covid není vůbec jediným kladivem, které na nás dopadá. Autoprůmysl trpí politicky naordinovanou transformací na elektromobilitu, kde ani zdaleka není vidět na konec tunelu. O současné situaci v automotive přinášíme více v rozhovoru s Martinem Jahnem. Nicméně toto odvětví by se citelně propadlo i bez pandemie, která ho jen postrčila v čase o rok či dva dopředu.

A to je ta špatná zpráva, kterou lze vyčíst z aktuální statistiky. Proč? Protože potřebné oživení není v rukách tohoto státu ani v rukách samotného evropského automobilového byznysu. Emisní šílenství naordinované zelenými aktivisty a aplikované Evropskou komisí je a bude rozhodující nohou na brzdě při oživování ekonomiky. A zdaleka nejen v Česku. 

Nálada v byznysu se přitom v posledních týdnech masivně zlepšila a indexy podnikatelské nálady v tempu růstu trhají rekordy v Česku i v pro nás klíčovém Německu, byť jim do loňského stavu ještě dost chybí. Ale na nějaké mnohokrát avizované podzimní nárazy do zdi a masové propouštění to zatím nevypadá. Je to bezpochyby i vlivem masivních státních intervencí, které provedlo zejména Německo ve zcela bezprecedentním rozsahu. Jakkoli u nás to bylo méně velkorysé a značně neefektivní, tak to také pomohlo udržet likviditu ve firmách po nejhorší dobu a teď se snad mohou těšit na svítání.

Naštěstí nejsme Chorvatsko

To samozřejmě neplatí univerzálně. Jsou odvětví, kde se teprve bude procházet dnem hlubokého slzavého údolí. Jde o obory spojené s cestovním ruchem, hotely, cestovní kanceláře, dopravní firmy, aerolinky včetně hodně propíraných Smartwings, kterým ani státní pomoc nepomůže, pokud se cestovní ruch nevrátí tam, kde byl před čínskou chřipkou, a to bude zřejmě trvat dlouhá léta. Naštěstí nejsme Chorvatsko či Itálie nebo Španělsko, pro něž je cestovní ruch pilířem ekonomiky jako pro nás auta.

Každopádně je pomalu čas dívat se na to celé pumpování peněz do ekonomik po celém světě také z té druhé stránky vytváření tržních nerovnováh. Že se akciové trhy urvaly od reálné ekonomiky dosud zřejmě neviděným způsobem, je zřejmé. Inflace má do nějakých hrozivých hodnot sice obecně daleko, ale v naší české kotlině rozhodně není zanedbatelná a roste. A o pětinu nadhodnocené nemovitosti v této krizi nezlevňují a nově poskytnuté hypotéky trhají rekordy. A to také není normální.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Muzikanti na mizině
  • Dlouhé čekání na krátkou práci
Objednat nyní