Komentář: Proč se Ovčáčkovu „upřímnému“ prozření nedá věřit

Možná to myslí i upřímně, ale ani tak se tomu nedá věřit. Končící hradní mluvčí Jiří Ovčáček v rozhovoru v pořadu Spotlight uznal, že se někdy ve své funkci dopustil chyby a nevyjadřoval se adekvátně.

Komentář: Proč se Ovčáčkovu „upřímnému“ prozření nedá věřit
Jiří Ovčáček | foto Profimedia.cz

Třeba když útočil na novináře a mluvil o „mediální žumpě“. Dokonce řekl, že se za to stydí.

Pro své prozření si ovšem Ovčáček nevybral zrovna dobrý okamžik. Ve chvíli, kdy si už pomalu balí své osobní věci v hradní kanceláři, vyznívá jeho prohlášení naprosto nevěrohodně. Sypat si popel na hlavu a změnit své vystupování směrem k veřejnosti měl dávno. Času na to měl dost, když na Hradě coby mluvčí prezidenta Miloše Zemana strávil dlouhých deset let.

Jenže Ovčáček se vydal opačným směrem a šrouby spíše utahoval, než aby je povoloval. Navíc kolikrát ani nebylo jasné, nakolik jsou vypouštěné zprávy a komentáře názorem hlavy státu a nakolik jeho.

Dnes už se na mnohé Ovčáčkovy urážlivé a společnost rozdělující výkřiky zapomnělo. Připomeňme si alespoň, jak před parlamentními volbami na podzim 2021 vypustil do veřejného prostoru tvrzení, že „hlas pro opozici je hlas pro válku“. Opozici tehdy tvořila současná vládní koalice, tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti.

Na stejnou vlnu později nasedl v prezidentské kampani Andrej Babiš (ANO) se svými billboardy, na nichž nepřímo obvinil svého rivala Petra Pavla, že chce Česko zatáhnout do války s Ruskem.

Ovčáčkovo fungování coby mluvčího prezidenta republiky náležitě „ocenila“ profesní organizace Asociace public relations, která mu na podzim 2021 vystavila červenou kartu. Vyčetla mu, že zásadním způsobem porušuje základní principy oboru, protože lže, rozděluje společnost a záměrně nálepkuje.

Ovčáček si zaslouží všeobecné zapomnění. A pokud se o něm ještě někdy bude mluvit, tak jako o odstrašujícím příkladu, jak se práce mluvčího dělat nemá.