Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Maskova žaloba tvrdí, že se šéf OpenAI Sam Altman a spol. zpronevěřili dohodě, kterou uzavřeli při zakládání dnešního lídra trhu s umělou inteligencí. Něco na tom je.
Když prominentní podnikatelé vedou spor a Elon Musk u toho působí jako nejmoudřejší z účastníků, víte, že se děje něco mimořádného. Právě tak je tomu v nejnovější při okolo umělé inteligence. Rozehrál ji minulý čtvrtek Musk, když podal žalobu na firmu OpenAI a jejího generálního ředitele Sama Altmana.
Firma, která stojí za vývojem chatbotu ChatGPT, se podle Muska odchýlila od svého původního neziskového poslání, když uzavřela partnerství se společností Microsoft za 13 miliard dolarů a utajila kód svých nejnovějších produktů generativní umělé inteligence.
Musk OpenAI v roce 2015 spoluzakládal; o tři roky později ji zase opustil a založil vlastní – ve stejné branži působící – společnost nazvanou xAI. Jeho žaloba u kalifornského státního soudu uvádí, že OpenAI uzavřením partnerství se Microsoftem porušila svou zakládací listinu, což představuje porušení smlouvy. Musk žádá soudní proces s porotou a požaduje, aby společnost, Altman a spoluzakladatel OpenAi Greg Brockman vrátili zisk, který z podnikání mají.
Na vysvětlenou. Společnost OpenAI byla založena s úmyslem zvládnout vážné hrozby, jež podle zakladatelů umělá generativní inteligence pro lidstvo představuje. Firma vytvořila dozorčí radu, která přezkoumávala veškeré produkty, jež společnost vytvořila, a zveřejňovala kódy svých produktů.
Altman, Brockman a firemní šéfvědec Ilya Sutskever však v roce 2019 založili rovněž OpenAI LP, ziskový subjekt v rámci složitější firemní struktury. Tato společnost přivedla OpenAI během několika let k valuaci ve výši 90 miliard dolarů. Hlavním strůjcem tohoto vzestupu je Altman.
Musk není sám, komu se Altmanovo počínání dvakrát nezamlouvá. Jeho žaloba zmiňuje loňskou krizi ve vedení, která vedla k Altmanovu dočasnému odvolání ze společnosti kvůli obavám několika členů správní rady (včetně Sutskevera) z toho, že Altman ignoruje rizika umělé inteligence. Po několika dnech nejistoty a zásahu Microsoftu se Altman do funkce vrátil, Sutskever provedl sebekritiku a z rady se poroučel.
„Jedna věc je široké veřejnosti jasná: OpenAI se v honbě za ziskem vzdala svého ‚neodvolatelného‘ neziskového poslání,“ uvádí Muskova žaloba. „Společnost OpenAI, Inc. byla přeměněna na uzavřenou dceřinou společnost de facto největší technologické společnosti na světě,“ uvádí žaloba: „OpenAI pod novým představenstvem vyvíjí a zdokonaluje generativní umělou inteligenci, aby maximalizovala zisky pro Microsoft.“
OpenAI zprvu nereagovala. V úterý však spolu s dalšími technologickými firmami (nejznámější mezi nimi je Salesforce) podepsala otevřený dopis, jenž zdůrazňuje „kolektivní odpovědnost“ za „maximalizaci přínosů umělé inteligence a zmírnění rizik“ pro společnost.
Altman později na síti X (bývalý Twitter) napsal, že je „nadšen duchem tohoto dopisu“, který inicioval rizikový investor Ron Conway a jeho firma SV Angel. Altman uvedl, že pokrok v oblasti umělé inteligence „bude jedním z největších faktorů zlepšování kvality života lidí“.
To může být pravda, ale také nemusí. Postupný odklon od původního směřování OpenAI nabyl dosud nejkonkrétnější podoby letos v lednu. Tehdy firma během dvou týdnů opustila dva z dílčích principů, o něž se měla její společenská odpovědnost opírat.
Nejprve v tichosti vypustila ze svých zásad zákaz používání svých produktů pro vojenské účely. O dva týdny později firma odmítla žádost časopisu Wired o informace.
Ve svých zprávách americkým daňovým úřadům přitom OpenAI od svého založení uvádí, že kdokoli z veřejnosti může nahlédnout do kopií jejích stanov, finančních výkazů a pravidel pro střet zájmů. Když si však časopis tyto dokumenty vyžádal, OpenAI uvedla, že se její politika změnila. Novinářům poskytla pouze holý finanční výkaz, z něhož nelze dohromady nic vyčíst.
