Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Trochu stranou covidového dění poslanci rozhodují o budoucnosti hazardního byznysu v Česku, zejména o jeho novém zdanění. Kdo to z vlivné a bohaté branže odskáče tentokrát?
Ve sněmovně se v minulých dnech projednávala novela, která má přinést změny v některých daňových zákonech. Ve druhém čtení se objevila řada poslaneckých pozměňovacích návrhů, které nenechaly klidnými zejména tuzemské hazardní společnosti a jejich movité a vlivné majitele.
Podle očekávání se svou verzí přišlo vládní hnutí ANO. Sám premiér Andrej Babiš předložil návrh, který kopíruje původní návrh ministerstva financí z loňského roku. O vládních plánech v oblasti hazardu už týdeník Hrot psal. Podle nich se má kurzovým sázkám, tedy zejména berounskému Tipsportu a Fortuně Marka Dospivy, zvýšit loterijní daň z 23 na 25 procent. Živé hře, tedy kasinům, kde kraluje například známý sběratel umění ruského původu Leon Tsoukernik, pak z 23 dokonce na 30 procent. Tato verze návrhu by měla přinést do státního rozpočtu navíc 300 milionů korun.
Ale Babiš není jediný, kdo se ve sněmovně na daně v hazardu zaměřil. Jako výrazně větší spojenec kasin se projevil poslanec za ČSSD Václav Votava. Jeho návrh přichází s verzí, že jak kurzovým sázkám, tak živé hře by se daň shodně zvýšila na 25 procent. Na hazardním trhu by tak platily pouze dvě daňové sazby: 25 procent pro kurzové sázky a živou hru a 35 procent pro technické hry a loterie. Tento návrh by do rozpočtu měl podle Votavy získat navíc 200 milionů korun.
Avšak největší dynamit se rozhodl odpálit někdejší předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který teď musí ležet v žaludku hlavně Karlu Komárkovi, majiteli Sazky, největší číselné loterie v Česku. Bělobrádek totiž navrhuje kurzovým sázkám ponechat sazbu na 23 procentech, živé hře zvýšit daň na 25, a číselné loterii ze současných 35 procent dokonce na 55 procent. Připomeňme, že právě loterie nejvíce odnesla už loňské zvýšení daní, když jí meziročně vzrostla sazba z 23 na 35 procent. Už proti tomu se Sazka brání u Evropské komise. Teď je na stole možnost další skokové zátěže pro Komárkův byznys.
Sazka loni na loterijní dani odvedla státu 1,7 miliardy korun, za letošek se sazbou 35 procent to bude přes 2,5 miliardy. Pokud by odváděla 55 procent ze svých hrubých tržeb, při loňské výkonnosti by poslala státu zhruba čtyři miliardy, tedy o 1,5 miliardy víc.
„Hazardní hry jsou zcela nesporně právě tou podnikatelskou činností, která má na fungování společnosti nepříliš pozitivní vliv, a je tedy zcela namístě zabývat se otázkou, zdali by toto škodlivé působení na společnost nemělo být kompenzováno vůči státu a společnosti jako celku právě prostřednictvím navýšení daňové zátěže,“ píše Bělobrádek ve svém pozměňovacím návrhu. „Toto navýšení však nemůže být realizováno bezmyšlenkovitě, a naopak musí být zamířeno toliko na druhy hazardních her, u kterých nedojde k vytvoření natolik nepřiměřené zátěže, která by vedla k faktické likvidaci legální nabídky na trhu s hazardními hrami a k vytvoření rozsáhlého černého trhu. Právě loterie jsou druhem hazardní hry, který těmto požadavkům plně odpovídá,“ dodává. Podle Bělobrádka proti Sazce hraje zejména vysoká ziskovost a také mezinárodní srovnání.
To, že Bělobrádek prakticky ze 100 procent míří na Sazku, ukazuje i jeho odhad, podle kterého by stát vybral díky jeho návrhu až 1,3 miliardy korun navíc. Zřejmě tak počítá s mírným propadem byznysu Sazky kvůli covidu. Sazka ale zatím prokazuje vůči viru značnou odolnost a čísla z první poloviny roku dramatické poklesy nepotvrzují.
Pro Komárka by to byl každopádně těžký úder. Česká Sazka je jeho klíčové aktivum, na které nabaluje další loterijní byznys po Evropě. Z hlediska tržeb už sice není zdaleka největší, ale nadále patří k nejziskovějším a provozně nejzdravějším částem. Jde o jeho cennou referenci pro investory i úvěrující banky. Pokud by se Sazce během dvou let zhroutila marže o desítky procent, stejně jako její zisk EBITDA, naprosto by to změnilo pravidla hry. Hodnota celé firmy by se propadla třeba i o více než polovinu. Propadl by se také Komárkův osobní majetek v miliardářských žebříčcích. Jestli tedy někdo hraje v této show o všechno, je to právě majitel skupiny KKCG.
Majitelé sázkových kanceláří sice také hlasitě sténají, že pokud se jim daně zvýší o dva procentní body, budou mlít z posledního, reálně ale firmy zchudnou o stovky milionů korun. Miliardářské společnosti Tipsport a Fortuna kvůli tomu těžko zkrachují.
Lobbisté hazardních firem mají za sebou každopádně několik perných týdnů. V nadsázce by se chtělo říci, že dobrou práci odvedli „vysvětlovači“ od sportovních sázek, zatímco lobbisté Sazky zůstali asi ještě na home officu.
Ale na závěry je přece jen brzy. Poslanci budou hlasovat o konečné podobě až příští týden. A do té doby se dá stihnout ještě hodně věcí. Zásadní bude role Andreje Babiše a vládního ANO. Premiér zjevně na Komárka nechce vést útok přímo, navenek bude raději volat po vyšším zdanění kurzových sázek a v otázce loterie hrát roli nezaujatého diváka, který se nakonec podvolí vůli poslanců. V reálu ale bude jeho vztah ke Komárkovi klíčový.
Ostatně už stanoviska ministerstva financí k pozměňovacím návrhům mnohé napovídají. Ministryně Alena Schillerová dle očekávání podpořila návrh Andreje Babiše, nesouhlasné stanovisko vystavila verzi Václava Votavy z ČSSD a šalamounsky neutrálně zhodnotila materiál od Pavla Bělobrádka. Stát se tedy může ledacos.
