Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Kvůli kůrovcové kalamitě, rozpadu rozsáhlých lesních ploch a masivnímu kácení začaly české lesy oxid uhličitý kromě jeho ukládání také uvolňovat.
O lesích se díky jejich schopnostem vázat ve velkém atmosférický uhlík hovoří jako o zelených plicích planety. České porosty ovšem tuto roli už tak dobře neplní, jak upozornili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Kvůli kůrovcové kalamitě, rozpadu rozsáhlých lesních ploch a masivnímu kácení se staly producentem oxidu uhličitého, který dříve pohlcovaly.
Evropské lesy v důsledku klimatické změny vážou atmosférický uhlík intenzivněji než dříve. Jenže tuto schopnost přebíjí právě rozpad porostů a intenzivní těžba dřeva. Uhlík se tak uvolňuje do atmosféry a způsobuje další globální oteplování.
„Přitom nadzemní biomasa představuje sotva polovinu uhlíku uloženého v lesích, druhá polovina je v lesní půdě,“ upozornil Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity. „Rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků,“ dodal.
Odborníci teď budou zkoumat, jaké změny se odehrály v lesních půdách na kalamitních holinách. „Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění nebo kombinací obojího,“ uvedl Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Výsledkem zkoumání bude návrh, jak postupovat, aby se na vykácených plochách podpořilo udržování uhlíku a posílily se další funkce lesní půdy. Tříletý projekt financuje ministerstvo zemědělství prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum. Vedle expertů Mendelovy univerzity v Brně se na něm podílejí odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a z České zemědělské univerzity v Praze.
