Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Klimatičtí alarmisté tvrdí, že emise CO2, které produkuje západní svět průmyslovými i zemědělskými aktivitami, vedou ke globálnímu oteplování a postupné zkáze planety. Recenzovaná studie čínsko-australského týmu vědců však říká opak, oxid uhličitý podle ní naopak výrazně přispívá ke globálnímu ozelenění a dopady globálního oteplování tak snižuje.
Ze studie publikované v lednovém vydání časopisu Global Ecology and Conservation vyplývá, že takzvaný „global greening“, do češtiny překládaný jako globální ekologizace či ozelenění, je nezpochybnitelným faktem a za posledních 20 let se navíc zrychlilo na více než polovině pevného povrchu Země. A mezi premianty patří například Indie, evropské nížiny či východní Afrika.
Závěry vědců se opírají zejména o naměřená data. V nich jejich tvůrci využívali satelitní data, modelování a pozorování v terénu, aby verifikovali globální ozelenění a zároveň pochopili příčiny i jeho důsledky. Jednou z hlavních metod pro výzkum byl takzvaný globální index listové plochy (LAI), což je ze satelitních pozorování vytvořené měřítko množství listové plochy v poměru k ploše půdy.
Tento index dokonce prokázal, že svět se znovu zelená dokonce už od počátku 80. let 20. století. Dalšími pomocnými metrikami pak byly i meteorologické údaje, přičemž mezi vybrané proměnné patřila teplota vzduchu, srážky, radiace, teplota rosného bodu a povrchová vlhkost půdy.
Výzkumný tým se také opírá o závěry studie publikované v roce 2019 v časopise Nature Reviews Earth & Environment, kterou dokonce převzal portál Earth observatory spadající pod americkou NASA. Tato práce hovoří o tom, že fenomén globálního ozelenění má kromě větších zelených ploch v krajině ještě jeden zajímavý důsledek.
„Protože vegetace spotřebovává část oxidu uhličitého zachycujícího teplo, provádí v ten moment také evapotranspiraci, což je jev podobný lidskému pocení,“ píše se na Earth observatory.
Web také cituje spoluautora této starší studie, Jarle Bjerka z Norského ústavu pro výzkum přírody, který hovoří o jistém paradoxu. „Je ironií, že tytéž emise uhlíku, které jsou zodpovědné za škodlivé změny klimatu, zároveň podporují růst rostlin, jenž zase globální oteplování zpomaluje.“
