Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Klimatické cíle EU mohou vést k nedostatku a zdražení potravin, varovala prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová na konferenci pořádané týdeníkem Hrot.
Energetika, průmysl či doprava stojí v centru debaty o klimatických cílech shrnutých ve strategii Fit for 55. Poměrně radikální změny si však Evropská unie stanovila v zemědělství a produkci potravin. Například podíl ekologického zemědělství má vzrůst na 25 procent, spotřeba pesticidů klesnout o polovinu.
Podle prezidentky Potravinářské komory (PK) Dany Večeřové však zatím nejsou jasné podmínky, jak by k nim EU měla dospět. Varovala, že špatné nastavení by mohlo snížit produkci a vyvolat zdražování potravin. „Reálně hrozí, že potravin tady bude nedostatek. Způsobí to sociální problémy, protože potraviny budou drahé. Třeba mléko jako surovina podraží o třicet procent,“ prohlásila Večeřová na konferenci Fit for 55, kterou organizoval týdeník Hrot.
Večeřová upozornila třeba na fakt, že není jasné, jak by měla vypadat budoucí podoba ekologického zemědělství. V České republice se šestnáct procent zemědělského půdního fondu obhospodařuje v biorežimu. Přes osmdesát procent z toho však tvoří trvalé travnaté porosty, na kterých se nic nepěstuje. Pokud by měly travnaté porosty tvořit i většinu nových ekologicky obhospodařovaných ploch, vedlo by to k podstatnému snížení produkce potravin.
K nižší produkci mohou podle prezidentky PK vést i evropské ambice v oblasti snižování spotřeby hnojiv či ochranných prostředků rostlin. Upozornila navíc, že stále není jasné, z jakých hodnot by měly jednotlivé státy užívání agrární chemie snižovat. Spotřeba pesticidů je v Česku ve srovnání s ostatními státy relativně nízká. Pokud by všechny země musely strazit spotřebu jednotně o polovinu, pro Česko by to znamenalo mnohem tvrdší závazek než pro jiné země.
„V současné době máme průměr 1,9 kilogramu pesticidů na hektar, ovšem Belgie má osm kilo. Z jakého čísla budeme vycházet, co se bude o padesát procent snižovat? Pokud Belgie sníží spotřebu o padesát procent, pořád bude mít více, než máme my v současné době. To jsou věci, které potřebujeme nutně vědět, abychom s tím mohli pracovat,“ řekla Večeřová.
V konečném důsledku se tak Evropa může stát závislou na dovozech z třetích zemí, kde podobně přísné podmínky nebudou platit. Podobné obavy panují v souvislosti s klimatickými cíli třeba i v průmyslu. Zaznívají varování, že emisně intenzivní výroba by se mohla přesunout do zemí, které nespadají do systému obchodování s emisními povolenkami. Evropská unie proto pracuje na vzniku uhlíkových cel, která mají takzvanému úniku uhlíku zabránit. Konkrétní podmínky pro zemědělství by pak měla představit v příštím roce.
