Kam se vytratila vůně švestek

Kdysi se čas nehýbal z místa a donekonečna se cyklicky opakoval. Pak se kupci nakazili tempem a rychlostí a nakonec nemoc času zachvátila celý svět.

Kam se vytratila vůně švestek
ilustrace Vojtěch Velický

Ve čtvrtek 21. října 1920 jel krátce po poledni rolník Josef Adámek z Holubic na pole. Zrovna v tu chvíli kolem prosvištělo auto a nezvyklý hluk poplašil hříbě uvázané k vozu tak, až se utrhlo. Adámek, jak psaly Lidové noviny, vcelku v poklidu „zahnul se silnice na svoje pole, opatřil tam koně“, což mu zabralo několik minut, a teprve pak šel chytit splašené hříbě. Mezitím ovšem „přihnalo se auto druhé a hříbě vyskočilo pod ně na silnici“.

Šofér brněnského magistrátu Alois Batrla zachytil zvíře pravým blatníkem, auto sjelo do příkopu a převrátilo se. Když se chvíli poté Batrla probral z mrákot, pokusil se vstát, ale slabostí zase upadl. Vedle něj leželi tajemník magistrátu Edvard Šebek s roztříštěnou lebkou a v agonii chroptící stavební rada Vladimír Rybka. Zbylí členové osádky vozu – náměstek starosty Ludwig Luniaczek a dva členové brněnské městské rady – byli těžce zranění, ale stejně jako Batrla přežili. O pár okamžiků později na místo dorazili vesničané a začali se starat o sražené zvíře. Zraněný řidič poté poprosil majitele hříběte, aby zavolal pomoc, ale nepochodil – „rolník začal hrozně spílati, a když zjistil číslo automobilu, odešel“.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit