John Lennon: Surrealismus je moje realita
Před pár týdny by oslavil osmdesátiny John Lennon. Popový idol se nepravděpodobně proměnil v hrdinu alternativní kultury, maoistického revolucionáře na půl úvazku, vegetariánského gurua a leccos dalšího. Rubrika Tardis se jej ptala, jak vidí svět po čtyřech desetiletích své absence.
(Pozn. red. Experimentální rubrika týdeníku Hrot –Tardis – využívá slavného stroje času britského mimozemského cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.)
Narodil jste se při náletu za bitvy o Británii. Jaké jsou vaše první vzpomínky?
Když mi bylo pět let, máma mi pořád říkala, že klíčem k životu je štěstí. Když jsem pak šel do školy, ptali se mě, jaký chci být, až budu velký. Řekl jsem, že šťastný. Oni řekli, že jsem neporozuměl zadání. Já jim řekl, že oni neporozumějí životu.
Jistě jste si z nich hned nadělal kamarády.
Když jste upřímný, nebudete nikdy mít moc přátel, zato to mohou být ti správní přátelé.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
