Přestože už je inflace pryč a žádné důvody k jejímu návratu neexistují, ČNB českou ekonomiku příliš pomalým poklesem sazeb stále přiškrcuje
Přestože už je inflace pryč a žádné důvody k jejímu návratu neexistují, ČNB českou ekonomiku příliš pomalým poklesem sazeb stále přiškrcuje
E-mailem. Tak se o svém konci ve firmě dozvědělo 500 lidí z klíčového oddělení americké automobilky Tesla. Šlo přitom o část firmy, kterou by se Tesla měla chlubit – oddělení Supercharger se zabývá superrychlými nabíječkami. Na tento hromadný vyhazov negativně reagovali nejen dotčení zaměstnanci, ale také finanční trhy.
E-mailem. Tak se o svém konci ve firmě dozvědělo 500 lidí z klíčového oddělení americké automobilky Tesla. Šlo přitom o část firmy, kterou by se Tesla měla chlubit – oddělení Supercharger se zabývá superrychlými nabíječkami. Na tento hromadný vyhazov negativně reagovali nejen dotčení zaměstnanci, ale také finanční trhy.
Objemy obchodu mezi Ruskem na jedné straně a Tureckem s Čínou na druhé klesají. Je to způsobeno stále vyšším tlakem amerického ministerstva financí na banky, které obchodují s Rusy.
Objemy obchodu mezi Ruskem na jedné straně a Tureckem s Čínou na druhé klesají. Je to způsobeno stále vyšším tlakem amerického ministerstva financí na banky, které obchodují s Rusy.
Embargo na vývoz čipů, elektroniky a jiných klíčových technologií obcházejí západní firmy přes outsourcing výroby do států nakloněných Rusku. Přes třetí země se do Ruska dostává i české zboží.
Západní země se snaží ochromit ruský zbrojní průmysl pomocí sankcí na vývoz kritických komponent a technologií. Jak ale ukazuje analýza deníku Financial Times, sankce příliš nefungují. V loňském roce údajně až třetina zahraničních dodávek tohoto – pro vedení války klíčového – zboží pocházela právě od firem se sídlem ve Spojených státech nebo v západní Evropě.
Z velké části se součástky pro rakety, letadla, automobily a další zbraně dostávají do Ruska prostřednictvím outsourcingu jejich výroby do států, které uplatňují méně přísné kontroly exportu. Další cestou je vývoz přes tyto třetí země.
Financial Times se odkazují na studii Kyjevské ekonomické školy. Ta tvrdí, že šlo o dodávky pro zbrojaře ve výši až 7,3 miliardy dolarů. Celkem se mělo jednat o 485 nejrůznějších komponent, mezi nimi například polovodiče a další počítačové součástky, elektroniku a automobilové díly.
„Pro západní technologické společnosti je již léta běžnou obchodní strategií mít výrobní závody v Asii,“ vysvětluje analytička kyjevské univerzity Olena Bilousová. Největší podíl – zhruba 1,9 miliardy dolarů – na outsourcované výrobě a exportu tohoto „zakázaného“ zboží má podle ní Čína.
Paradoxní je, že podle legislativy Spojených států by se měla kontrola vývozu vztahovat i na zboží vyrobené ve třetích zemích. V praxi je ale podle Emily Kilcreaseové z Centra pro americkou bezpečnost takový dohled velmi komplikovaný a těžko se prosazuje. A to především v již zmíněné Číně.
Financial Times zjistily, že komponenty ruským zbrojařům nedodávali nejčastěji přímo samotní výrobci (tedy pobočky amerických firem). K zakázanému exportu využívali další zprostředkovatele a distributory. Jedinou cestou, jak takovému obcházení sankcí zamezit, by podle deníku bylo zařazení těchto prostředníků přímo na sankční seznamy.
Podle zjištění Kyjevské ekonomické školy nejenže americké firmy sankce obcházejí, jejich vývoz do Ruska navíc v porovnání s dobou před ruskou invazí na Ukrajinu roste. Například americký výrobce čipů Analog Devices v roce 2021 přímo do Ruska vyvezl polovodiče za 123 milionů dolarů. Loni se přes prostředníky dostalo k ruským zbrojařům zboží za více než dvojnásobek. Pocházelo přitom z továren společnosti vybudovaných v Číně a Malajsii.
Kromě dodávek uskutečněných přes zahraniční pobočky v zemích „přátelských“ vůči Rusku existují i další způsoby obcházení embarga. Jde především o reexport, obvykle přes středoasijské bývalé sovětské země. Z tohoto porušování sankcí jsou podezřelé především evropské firmy. Nasvědčují tomu alespoň statistiky jejich vývozu.
Hlavní ekonom Institutu mezinárodních financí Robin Brooks upozornil, že některé evropské země vykazují podezřelé nárůsty vývozu například do Kyrgyzstánu. Největší „boom“ zažilo Polsko, jehož export do této exsovětské země od začátku války stoupl o 2200 procent, český o 1200 procent a německý o 1100 procent.
