Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Francouzi zpochybnili německý plán společné obrany kontinentu proti vzdušným hrozbám
Jak má Evropa čelit raketám, především těm ruským? Kvalitní protivzdušná obrana je nutností, shodnou se Berlín a Paříž. Němci proto před půl rokem přišli s plánem, který to umí zařídit; Francie však požaduje větší roli pro vlastní firmy. Minulé pondělí padla kosa na kámen.
Diplomatická roztržka obou zemí dostala konkrétní podobu v Paříži, kde se minulý týden po čtyřleté pauze konala tradiční airshow (to je eufemismus, jenž akci představuje jako veletrh letecké techniky, nikoli jako veletrh primárně zbrojní). Jako její doprovodný bod nechal prezident Emmanuel Macron uspořádat na pařížském předměstí Le Bourget konferenci o strategii protivzdušné obrany. Prominentní roli tam hrála myšlenka, že evropská oblaka nejlépe ochrání evropské firmy.
Ačkoli to nikde přímo nezaznělo, insiderům bylo jasné, že ve skutečnosti měla konference za úkol poškodit iniciativu Sky Shield, s níž přišlo na podzim loňského roku Německo (a která byla pro Francouze překvapením). Ne že by na Sky Shield bylo něco špatně z vojenského hlediska; ale jako vždy u velkých zbrojních projektů jde o to, kdo bude dodavatelem. Francouzi nesou nelibě, že jejich firmy nedostaly více prostoru.
Letošní airshow měla po ruské invazi na Ukrajinu vojenštější charakter než předchozí ročníky (koná se každé dva roky, v roce 2021 ji znemožnila pandemie). Zbrojovky se však potýkají s narůstající poptávkou a nespolehlivostí dodavatelského řetězce. Trápí je rostoucí náklady na díly a nedostatek kvalifikované pracovní síly, ještě v důsledku pandemie.
Německý spolkový kancléř Olaf Scholz proto loni v říjnu představil Sky Shield s cílem vytvořit evropský systém protivzdušné a protiraketové obrany. Součástí iniciativy je myšlenka předejít obvyklému problému, jenž vzniká, když si systémy jednotlivých zemí špatně vzájemně rozumějí (zajistit interoperabilitu, praví vojenský argot). Němci tedy navrhují nakoupit zbraňové systémy najednou, od stejných výrobců.
Od té doby se k iniciativě přihlásilo sedmnáct zemí včetně Česka, Británie, pobaltských států či Švédska a Finska, které byly přizvány ještě jako nečlenské země NATO. Jejich rozhodování usnadnila ruská invaze na Ukrajinu, jež politikům připomněla, že Evropa nemůže svou protivzdušnou obranu zanedbávat. „V Evropě máme co dohánět,“ řekl na to téma v srpnu kancléř Scholz. Klíčové země jako Francie, Itálie a Polsko však zůstaly stranou.
Severoatlantická aliance Sky Shield přivítala. Iniciativa má na své straně několik jednoznačných argumentů. Navrhovaný systém je efektivní, pružný a snadno doplňovatelný; posílí proto schopnost odstrašit nepřítele relativně levně. „Náš závazek je dnes o to důležitější, že jsme svědky nevybíravých raketových útoků Ruska na Ukrajinu, zabíjení civilistů a ničení kritické infrastruktury,“ nechal se slyšet zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană.
„V této souvislosti velmi vítám německé vedení při zahájení evropské iniciativy Sky Shield,“ řekl. „Nová aktiva, plně interoperabilní a hladce integrovaná do protivzdušné a protiraketové obrany NATO, by významně posílila naši schopnost bránit Alianci před všemi vzdušnými a raketovými hrozbami,“ řekl rumunský politik; koneckonců, jeho vlast je z Ruska pohodlně na dostřel.
Francouzští představitelé, kteří jsou od ruské hranice podstatně dál, vidí priority jinde. Prezident Macron konferenci svolal „jako fórum pro debatu mezi ministry obrany EU, vojenskými představiteli USA a NATO a představiteli průmyslu“.
Macronův tlak odráží zásadní rozdíly mezi Paříží a Berlínem ohledně priorit: zatímco Němci upřednostňují rychlost (a své firmy), Francouzi dávají přednost pomalejšímu postupu, opřenému o evropské (rozuměj především francouzské) průmyslové výrobce.
Veřejné vzájemné kritice se obě země vyhýbaly. V diplomatických kruzích se však mluvilo o tom, že Macron v reakci na podzimní překvapivé oznámení iniciativy málem zrušil připravovaný franko-německý summit. Německo zase původně plánovalo vyslat do Le Bourget místo ministra obrany Borise Pistoriuse jen nějakého ministerského úředníka. Obě strany změnily kurz na poslední chvíli.
Protivzdušná obrana „je sice v první řadě strategickou záležitostí a až poté záležitostí průmyslovou, ale zjevně musí být založena na rovnováze“, řekl Macron v nedávném projevu. „Když vidím některé země, které zvyšují své výdaje na obranu kvůli masovým nákupům neevropských systémů, říkám jim prostě: Připravujete problémy zítřka!“ citoval francouzského prezidenta list Financial Times.
Berlín považuje francouzskou kritiku za neopodstatněnou a tvrdí, že naléhavost odstranění nedostatků v protivzdušné obraně znamená, že pořízení již hotových systémů je vhodnější než „zdlouhavé a často nákladné“ nové projekty. Německo plánuje koupit střely Iris-T od domácího výrobce Diehl Group pro ochranu proti střelám středního doletu, systémy Patriot od americké firmy Raytheon Technologies proti střelám dlouhého doletu a Arrow 3 z Izraele na velmi dlouhou vzdálenost. Minulý týden potvrdil Bundestag první nákupy: soubor šesti jednotek Iris-T za 900 milionů eur a první tranši finančních prostředků v rámci nákupu raket Arrow 3 za 4,3 miliardy dolarů.
Tím byl ze hry vyřazen francouzsko-italský protiraketový systém SAMP-T od firem MBDA a Thales (funguje na podobném dosahu jako Patriot); Řím, a zejména Paříž to nesou velmi nelibě. „Francii mrzí, že Sky Shield je z velké části založen na americké a izraelské technologii, když existuje evropská alternativa, a že projekt ve skutečnosti vynechal jižní Evropu,“ řekl pro Financial Times někdejší Macronův poradce Shahin Vallée.
Hlasy z Francie na to téma se různí. Britský deník The Guardian cituje zdroj blízký Elysejskému paláci, jenž popírá, že by Paříž byla motivována konkurenčními obavami. Záměrem konference nebylo podkopat Sky Shield, nýbrž vést tolik potřebnou diskusi o širší strategii. Financial Times zase citují jiný – také anonymní – francouzský zdroj, podle něhož může utrácení miliard za systémy protivzdušné obrany vyvolat nové závody ve zbrojení s Moskvou. To je argument, který by samozřejmě platil, i kdyby Francie všechno vybavení dodávala sama.
Německý ministr obrany Boris Pistorius opatrně tvrdil, že je důležité, aby iniciativa Sky Shield nebyla vnímána jako konkurence NATO nebo EU. „Všechno lze integrovat do stávajících struktur,“ řekl novinářům minulý týden.
Ministrova opatrnost je pochopitelná. Německo po téměř osmdesáti letech přebírá aktivnější zahraničněpolitickou roli a neúčast velkých evropských hráčů v oblasti bezpečnosti, jako jsou Francie a Polsko, pozici Berlína oslabuje.
Polsko účast odmítlo, oficiálně kvůli tomu, že již má založeno na spolupráci s Británií; lze si však snadno představit, že spor současné polské vlády s Německem také hraje svoji roli. Kancléř Scholz mohl Sky Shield vnímat jako příklad asertivity, jíž je Německo Evropě povinováno; jejím bezprostředním důsledkem však bylo zhoršení vztahů se dvěma z nejbližších spojenců.
Zůstává nicméně celkový dojem, že pokud se Sky Shield ujme, dostane Evropa skutečně příležitost, aby významně posílila svoji bezpečnost. Vzhledem k tomu, co se děje pár kilometrů východně od hranic účastnických zemí, by to nebylo málo.
