Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Český vyhledávač letenek Kiwi.com hlásí rekordní výsledky. Konečně už není ve ztrátě a chce uzavřít mír s aerolinkami, s nimiž dosud spíše bojoval než spolupracoval.
Český vyhledávač letenek Kiwi.com hlásí rekordní výsledky. Konečně už není ve ztrátě a chce uzavřít mír s aerolinkami, s nimiž dosud spíše bojoval než spolupracoval.
Prudce rostoucí ceny energií a surovin zkomplikují centrálním bankám boj proti inflaci, říká šéf Norges Bank Investment Management.
Prudce rostoucí ceny energií a surovin zkomplikují centrálním bankám boj proti inflaci, říká šéf Norges Bank Investment Management.
Maloobchodní tržby se v červnu sice reálně meziročně stále propadaly, ale meziměsíčně už rostly o 0,3 procenta, což signalizuje konec šetření
Naříkání nad tuzemskou ekonomikou v poslední době nebere konce. S ustupující inflací se všichni ohlížejí, kdeže je ten růst ekonomiky, v němž hanebně zaostáváme a jako snad jediná země v EU jsme hospodářským výkonem ještě nedohnali předcovidový rok 2019. Přitom vyhlídky odhadnutelné z čerstvých statistik nejsou zdaleka černé.
Věštění neboli prognózy jsou ošidné. Nicméně lidé zase začínají nakupovat a domácí spotřeba je tahounem ekonomiky. Maloobchodní tržby se v červnu sice reálně meziročně stále propadaly, ale meziměsíčně už rostly o 0,3 procenta, což signalizuje konec šetření.
Druhý motor ekonomiky, zahraniční obchod, už potvrzuje trochu lepší časy a již půl roku drží obchodní bilanci v plusu. Poslední čísla však ukazují, že to není dominantně zásluhou poklesu cen energetických surovin, ale roste i export. Od ledna se zvedl o pět procent. Průmysl sice neexceluje, ale pořád se drží na svém a stavebnictví po několikaměsíčním poklesu v červnu vzrostlo.
Na to, jaká vládne nálada mezi ekonomy a manažery, jsou všechna ta čísla až pozoruhodně nadějná a nic nenasvědčuje tomu, že by příští rok nedošlo k oživení, které momentálně prognózy všech relevantních institucí vidí. Předpovídaný růst ekonomiky někde kolem dvou a půl procenta není opravdu žádný velký zázrak a dohánění ztracených let covidu a inflace bude delší, ale pořád jsme na tom v Česku na evropské poměry asi docela dobře, protože třeba OECD ve své poslední prognóze věští celé Unii růst pouhých 1,5 procenta. Je to obojí hodně málo, ale co bychom chtěli, když máme v Evropě nejvyšší ceny energií na světě a při zelených regulacích se kvapem vzdalujeme tržní ekonomice.
Postrčit k hranicím možného nás může ještě očekávané snížení úrokových sazeb, k němuž by podle analytiků mělo dojít kolem přelomu roku. Jenže tady nám ta čerstvá čísla malují tak trochu otazník.
Meziroční inflace sice utěšeně klesá, ale s momentální meziměsíční to už tak skvěle nevypadá. V červenci činila půl procenta, když vzrostla z 0,3 procenta v květnu a v červnu. Po sezonním očištění to sice vypadá lépe, ale přesto je zde jistá změna trendu a poptávkové tlaky na ceny nemizí. To je rub té obnovované chuti nakupovat v kombinaci s rostoucími mzdami, které statistika sice zachycuje s větším zpožděním, ale dá se s velmi vysokou pravděpodobností odhadovat, že už jsou nominálně na meziročním růstu kolem deseti procent, takže reálně už lidé v průměru vydělávají více než loni. Pokud by se tyto trendy naplnily a ČNB držela úroky vysoko výrazně déle, než dnes trhy očekávají, mohl by se optimismus zase vytratit. A česká ekonomická anémie by mohla pokračovat.
Riziko nedůsledné a nedostatečné měnové restrikce brzděné strachem ze zadušení ekonomiky prakticky vždy vede k příliš pomalému ústupu inflace, a tím i k větším než nezbytným škodám na hospodářském růstu. Nyní bude ještě pár měsíců trvat, než zjistíme, zda to jsou, či nejsou plané obavy. Současné naříkání nad nedostatečným růstem je ale plané.
