Drzí a hladoví

Příchod odvážného nového hráče snižuje ceny pro spotřebitele, ale hrozí také snížením rentability pro starousedlíky. Takže se nedivte, že o jeho přítomnost nestojí a udělají všechno proto, aby nepřišel. Než liška v kurníku, to raději cenová regulace a kontinuální oblbování úředníků a politiků. To není specifická charakteristika mobilních operátorů, kteří u nás právě hrají o licence na nové 5G sítě, ale mnohokrát na tvrdých datech empiricky potvrzené chování oligopolu v jakémkoli oboru, do kterého není snadné vstoupit. 

Zároveň je potřeba poměřovat potřebu investic do nových technologií, neboť vysoká kapitálová intenzita vyžaduje, aby byl vytvořen dostatek prostředků na jejich splácení, plus samozřejmě přiměřený zisk. Kdo chce vysoký standard pokrytí i v řídce obydlených oblastech (což vlády typicky chtějí), musí vnímat i tento argument, neboť proti dodatečným nákladům na síťovou infrastrukturu nejdou stejně rychle stoupající výnosy. 

Řešit se to dá sdílením nákladů a jejich rozpouštěním v cenách a z hlediska nastavení soutěže to není nepřekonatelný problém. Třeba Chile si dokázalo s tímto poradit i na fixních linkách už před desítkami let tím, že na připojení odlehlých oblastí vypsalo holandskou dražbu na subvence. Vyhrál ten, kdo chtěl nejmíň.