Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.
Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Ministerstvo zdravotnictví představilo úhradovou vyhlášku pro rok 2024, z níž se vypočítávají limity úhrad pro jednotlivé segmenty zdravotní péče. Vyhláška počítá s příjmy ve výši 499,5 miliardy korun. Výdaje ale budou vyšší, celkem 508,8 miliardy.
Saldo ve výši 9,2 miliardy korun budou muset dorovnat zdravotní pojišťovny ze svých rezerv – 2,2 miliardy korun si z nich ukrojí největší pojišťovna, VZP, zbylých šest pojišťoven pak souhrnně sedm miliard korun. Kvůli deficitu klesnou zůstatky ve fondech pojišťoven zhruba z 53 miliard korun na 44 miliard korun na konci roku 2024.
Ačkoli systém očekává výše uvedené saldo, to by ve výsledku mohlo být nižší. „Každý rok dochází zpravidla k nadvýběru oproti predikci,“ uvedla Helena Rögnerová, vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministerstva. Úřednice však zároveň upozorňuje, že stále jsou přítomny vlivy, které nejsou snadno predikovatelné. Jako příklad resort uvedl počet ukrajinských pojištěnců či nejisté výsledky kolektivních vyjednávání o mzdách.
Ministerstvo očekává, že v příštím roce se zvýší výběr pojistného a rovněž stát odvede do systému více prostřednictvím platby za státní pojištěnce. Jde o výdaj, který stát platí na zdravotní péči ekonomicky neaktivním skupinám obyvatelstva, například dětem, seniorům či nezaměstnaným. V roce 2023 bude poslední fixní platba za státní pojištěnce činit 1900 korun, v roce 2024 již má kvůli automatické valorizaci činit 2085 korun. Stát tak za platby uhradí přibližně o jedenáct miliard korun více.
Prakticky všechny segmenty zdravotní péče si polepší. V rámci dohodovacího řízení, které předcházelo tvorbě úhradové vyhlášky, byly uzavřeny čtyři dohody na růstu ve výši pěti procent – konkrétně šlo o dopravu, lékárny, gynekologii, hemodialýzu. Nakonec však dostanou více.
„Oproti dohodovacímu řízení došlo také k navýšení predikce příjmů o pět miliard korun – v návaznosti na to ministerstvo stanovilo plošný růst úhrad o jedno procento vyšší než uzavřené dohody – na celkových šest procent. Tím dojde k vyrovnání růstu průměrné mzdy a udržení úrovně odměňování zdravotníků. Dále bylo uzavřeno sedm společných návrhů poskytovatelů a VZP na růst osm procent,“ uvedlo ministerstvo.
Přehledně si segmenty polepší následovně:
Nespokojenost pravděpodobně zavládne u stomatologů. Ti totiž původně po dohodě s VZP počítali s navýšením úhrad o patnáct procent. Ministerstvo však v tomto případě dohodu neakceptovalo a navýšení snížilo na uvedených 11,5 procenta.
Podle přijaté úhradové vyhlášky by si měli platově polepšit zdravotníci. Ti již avizovali, že pokud se nezvýší jejich platy a nezmění se legislativa k jejich přesčasové práci, od prosince odmítnou sloužit přesčasy, čímž by byl ohrožen provoz nemocnic. „Nově bude polovina růstu úhrad určena na navyšování platů a mezd zdravotníků,“ oznámilo nyní ministerstvo.
Prioritami mají v následujícím roce být podpora jednodenní péče, obecně péče o děti, dále paliativní péče a rovněž oblast duševního zdraví. „Počítáme s vyšším růstem pro psychiatry, psychology, obzvláště u péče pro děti,“ sdělil resort.
