Den otevřených dveří na Srí Lance: prezident fuč a lůza v bazénu
Míst, jako je Cejlon, není na této planetě mnoho. Obrázkově krásný ostrov usměvavých a přátelských lidí, na poměry jižní Asie dobře fungující školství a základní zdravotnictví, obdivuhodné kulturní dědictví, skvělé národní parky, úchvatné pláže s kokosovými palmami u Indického oceánu…
Před deseti lety bych sázel na to, že Srí Lanka má „našlápnuto“ k úspěšnému rozvoji a bude nadále udržovat a zvyšovat odstup v HDP na obyvatele před ostatními jihoasijskými státy, regionálního indického obra nevyjímaje. Prvotřídní turistická destinace pro všechny rozpočty a zaměření, „lehký“ zpracovatelský průmysl, služby kolem logistických parků, které využívají polohu na jedné z nejfrekventovanějších námořních tras, příliv zahraničních investic
Ani ve snu by mne nenapadlo, že ze všech rozvojových zemí se zrovna Srí Lanka promění v roce 2022 v exemplární případ „failed state“. Nemá na dovoz základních věcí, od pohonných hmot po léčiva, státní pokladna a devizové rezervy centrální banky jsou vybrakované. Je problém sehnat vůbec někoho, kdo má mandát vyjednávat s Mezinárodním měnovým fondem o záchranném programu.
Pravda, všudypřítomné portréty tehdejšího prezidenta Mahindy Rádžapaksy v nadživotní velikosti a jeho megalomanské plány měly varovat, zahraniční dluh byl nebezpečně vysoký, ale že by zrovna tady měl dav okupovat prezidentský palác?
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
