Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Během protestů v Americe používá policie s oblibou slzný plyn. Donucovací prostředek má už stoletou historii.
Poslední vlna nepokojů a násilností ve Spojených státech ukazuje, že americké policejní oddíly často používají slzný plyn, aby protestující, kteří jsou v některých případech agresivní, dostatečně zkrotily. Tato chemická zbraň je přitom ve vojenských konfliktech zakázána a může sloužit pouze jako donucovací prostředek při potlačování vnitrostátních nepokojů, napsal americký web Vox.
Byl použit i před proslovem amerického prezidenta Donalda Trumpa na zahradě Bílého domu, když se policie snažila vytlačit demonstranty z přilehlých ulic ve Washingtonu. Policie jej nasadila i během nepokojů ve městech San Diego, Los Angeles, Detroit, Las Vegas nebo Orlando. „Bohužel demonstranti házejí kameny, lahve i různé stavební vybavení, proto musela policie nasadit slzný plyn,“ uvedla místní policie z Orlanda na Floridě.
Reportérka deníku Los Angeles Times si stěžovala, že během práce v Minneapolisu, kde k incidentu došlo, ji policie společně s dalšími reportéry a fotografy zasáhla slzným plynem a gumovými projektily. V té době se v jejím okolí konala pokojná demonstrace, zdůraznila. „Nečekala jsem, že budou pálit na novináře,“ napsala Molly Hennessy-Fiskeová.
Ve Spojených státech se chemické sloučenině říká také „plyn CS“. Název je odvozen od příjmení vynálezců Bena Corsona a Rogera Stoughtona, kteří jej představili v roce 1928. Slzný plyn byl jako chemická zbraň ale prvně použit už během první světové války. Nasadili jej francouzští vojáci proti německému nepříteli v zákopech.
V oblibě jej mají policejní jednotky na celém světě, protože jeho použití je velmi efektivní. „Protože nezanechává krvavé zranění, neexistují po něm dlouhodobé stopy,“ vysvětlila Anna Feigenbaumová v britské Univerzity v Bournemouthu. Téma použití slzného plynu ji natolik fascinovalo, že o něm napsala knihu s názvem Slzný plyn: Z bitevních polí první světové války až do ulic dneška.
I když se nejedná o smrtící zbraň, může způsobit závažná poranění, zdůraznila. Nebezpečný může být zejména pro lidi s dýchacími a srdečními problémy. Je používán proti demonstrantům na celém světě, v poslední době to bylo také při nepokojích v Hongkongu.
Docentka žurnalistiky a komunikace Feigenbaumová vysvětlila, že po nasazení slzného plynu v první světové válce začala řada chemiků po celém světě vyvíjet nové druhy chemických plynů, jež by mohly být použity kromě vojenství i v civilním sektoru. Ve Spojených státech vývoj slzného plynu i pro komerční využití prosazoval generál Amos Fries.
S jeho použitím experimentovaly americké policejní složky a od poloviny dvacátých let se už stal běžnou součástí jejich arzenálu. Masově byl nasazován při potlačování dělnických a odborářských demonstrací během hospodářské krize. Například v roce 1932, kdy tisíce válečných veteránů pochodovaly ulicemi Washingtonu a požadovaly slíbené peníze od amerického prezidenta. V té době byl v úřadě republikán Herbert Hoover.
„Demonstrující váleční veteráni nebyli ozbrojeni,“ doplnila britská expertka na nasazení slzného plynu. Tato událost byla následně využita výrobci k propagaci plynu. Zdůrazňovali, jak dobře funguje při potlačování protestů. I když se plyn používá fakticky posledních sto let stejně, před druhou světovou válkou se o něm otevřeně říkalo, že je oslepující a bolestivý. Tehdejší reklamy hlásaly, že dokáže vyděsit dav a vyvolá v něm hlasitý pláč. „V současnosti by výrobce v žádném reklamním materiálu takový popis nepoužil,“ poukázala Feigenbaumová.
Zatímco se v USA slzný plyn většinou používal na „vnitřní kolonizaci“, Francie jej používala ve svých koloniích v Indočíně a Africe. Složení se od 50. let minulého století příliš nezměnilo, používají se i další chemikálie, jako je pepřový sprej. Ten se může vystřelovat také zbraněmi ve formě pepřových kuliček, jež připomínají paintballové náboje.
Problém v nasazení těchto prostředků je v tom, že ozbrojené složky v mnoha případech nerespektují obecné pravidlo, aby měli lidé možnost daný prostor opustit. Pokud jsou v něm uvězněni, nemají šanci chemikáliím uniknout.
I když jsou tyto zbraně zakázány ve válečných konfliktech Úmluvou o chemických zbraních, mají výjimku pro nasazení při potlačování nepokojů. Pro jejich použití ale neexistuje právně vymahatelná regulace. Navíc se jedná o nebezpečný toxický materiál a prostory, veřejné i soukromé, kde byl slzný plyn použit, by měly být dekontaminovány.
