Právo a pořádek? 2020 není 1968

Trump se snaží napodobit Nixona. Amerika je ale jinde než před 52 lety.

Je to zajímavá paralela. V roce 1968 zmítaly Spojenými státy nepokoje, míra frustrace po vraždě Martina Luthera Kinga a z nekonečné války ve Vietnamu už dosahovala maxima. Lidé tak vyšli do ulic a demonstrace a protesty se brzy zvrhly v násilnosti a rabování. Republikán Richard Nixon pak v kampani vsadil na heslo „Právo a pořádek“ a v prezidentských volbách v témže roce triumfoval.

Teď je situace podobná. Po zabití Afroameričana George Floyda policistou Derekem Chauvinem zaplavily centra velkých měst tisíce protestujících, kteří upozorňují na předsudky policie vůči černochům a přetrvávající rasismus ve společnosti. Pokojné demonstrace se pak stejně jako před lety často mísí s rabováním obchodů a střety s pořádkovými službami.

Trump si je této podobnosti evidentně dobře vědom. Razí tvrdé zásahy proti demonstrantům a dokonce pohrozil, že do ulic nasadí armádu. Do toho opakuje Nixonovo volání po vládě práva a pořádku. Stejně jako on asi spoléhá na „mlčící většinu“.

USA v roce 2020 jsou ale něco úplně jiného než USA v roce 1968. Změnila se nálada ve společnosti, normy chování i média, především pak rasová struktura obyvatelstva.

A co hlavně – v roce 1968 byl Nixon nadějí na změnu. Američané věřili, že jim vzývané právo a pořádek zajistí právě on. Trumpovi se zato situace vymyká kontrole za jeho vládnutí. A nezdá se, že by se demonstranti chystali brzy zase pokojně vrátit do svých domovů.

Trump samozřejmě prezidentské volby stále může vyhrát. Nebude to ale díky současným protestům a demonstracím, spíš navzdory jim. Šéf Bílého domu naopak musí doufat, že se vyhrocená atmosféra co nejrychleji uklidní.

Pojítkem mezi jmény Trump a Nixon tak stále zůstává výraz „impeachment“. Současný prezident USA se může utěšovat, že v jeho případě neúspěšný. Alespoň zatím.

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní