Další netopýří virus v akci. Na jihu Indie se opět objevil virus nipah

Nipah je mnohem méně nakažlivý než covid, a nehrozí proto globální pandemie. Zato má mnohem vyšší smrtnost – 40 až 75 procent nakažených umírá.

Další netopýří virus v akci. Na jihu Indie se opět objevil virus nipah
Zdravotničtí pracovníci v ochranné výstroji nakládají tělo člověka, který zemřel na infekci virem Nipah v nemocnici v Kozikode v indickém státě Kerala. | foto Profimedia.cz

V jihoindickém státu Kérala se několik lidí nakazilo mimořádně nebezpečným „netopýřím“ virem nipah. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature a řada dalších zahraničních médií (tady, tady či tady).

Na rozdíl od covidu je nipah mnohem méně nakažlivý, a nehrozí tedy celosvětová epidemie, má však na druhou stranu mnohem vyšší smrtnost – během několika menších epidemií, které v posledním čtvrtstoletí postihly jižní Asii, umíralo vždy 40 až 75 procent nakažených.

Současný výskyt nipahu v Kérale patří zatím mezi ty rozsahem velmi malé. Od konce srpna, kdy indičtí zdravotníci nemoc zaznamenali, se nakazilo šest lidí a dva zemřeli. Úřady přesto kvůli mimořádné nebezpečnosti nemoci nařídily uzavřít některé školy, úřady a omezit veřejnou dopravu.

Žádný lék ani očkování

Nemoc, kterou přenášejí hlavně plodožraví netopýři – kaloňové, se projevuje horečkou, zvracením, dýchacími problémy či zánětem mozku a zatím proti ní neexistuje žádný schválený lék či očkování, byť práce na obojím již běží.

Vůbec poprvé byla nemoc zaznamenána roku 1998 mezi chovateli vepřů (netopýři mohou nakazit domácí zvířata a od nich poté může virus druhotně přeskočit na člověka) v Malajsii. Nakazilo se tehdy 265 lidí a 105 jich zemřelo. O tři roky později se virus objevil v Indii a Bangladéši, přičemž podle vědců šlo o poněkud jiný kmen nemoci, který se může – byť velmi pomalu a neúčinně – šířit z člověka na člověka.  

Od té doby nipah zasáhl jižní Asii zhruba desetkrát (pokaždé se jednalo maximálně o desítky nakažených a mrtvých), ovšem nikdy se vzhledem ke své nízké nakažlivosti nerozšířil na rozsáhlejší území.

Každý jeho výskyt mezi lidmi je přesto podle Rádžíba Ausrafula Isláma z Mezinárodního centra pro výzkum průjmových onemocnění v bangladéšské Dháce potenciálně velmi nebezpečný. Virus by si totiž mohl na člověka „zvyknout“ a stát se nakažlivějším. „Každé ohnisko dává patogenu příležitost, aby se modifikoval,“ řekl Nature.