Jednou začas dovedou statistiky překvapit, jako když k Mezinárodnímu dni mládeže zveřejnil Eurostat zprávu o tom, že Česko není v rámci Unie mírně podprůměrné, pokud jde o délku pobytu a poskytování dalších služeb v mamahotelech.
Že budeme na hlavu poraženi v disciplíně „setrvávání v maminčině péči“ kýmkoli z jižního křídla, to bych čekal, to je známá věc. Od Portugalska na západě po Řecko na východě neopouštějí mladí muži rodné středomořské hnízdo před dosažením třicátého roku věku. Nicméně prvenství patří Chorvatům s 34 roky a druhé místo v těsném závěsu obsadili Slováci, od Středomoří přece jen vzdálení.
Naopak o Seveřanech bylo známo, že si na bydlení s rodiči příliš nepotrpí, a stejného trendu se drží i mladí lidé v Pobaltí s výjimkou Lotyšska, které je průměrné. Francouzi a Němci jsou z tohoto hlediska k nerozeznání – což platí pro obě pohlaví – i přes velmi rozdílnou míru nezaměstnanosti mladých, která se liší bezmála o 12 procentních bodů ve prospěch Němců.
Čekání na grunt
Historikové poznamenají, že vybudování samostatné domácnosti vždy souviselo s uzavřením sňatku – potažmo s vytvořením vlastní rodiny – a ten s ekonomickým postavením. Zejména mladí muži museli dlouho čekat, než převezmou „grunt“ nebo řemeslnou či obchodní rodinnou firmu, neboť zakládání „startupů“ vskutku nebylo charakteristickým rysem rané moderní doby, natožpak středověku. Alternativou byla služba na panském, případně celibát. „Gender gap“ byl při uzavírání sňatku tradičně vysoký, a byť se snížil, dodnes mladé ženy odcházejí z domácnosti rodičů ve všech zemích Unie s výjimkou Švédska a Lucemburska dříve – v Rumunsku až o 4,5 roku.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot