Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.
Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Za nárůstem dluhu je podle ministerstva financí zejména prodej státních dluhopisů v prvním čtvrtletí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, který ke konci března dosáhl 105 miliard korun.
Za posledních pět let se zadlužení ČR téměř zdvojnásobilo, respektive zvýšilo o téměř 1,5 bilionu korun, řekl ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek. V poměru k HDP situace vypadá podle něj mnohem příznivěji. Důvodem je nicméně vysoká inflace, která loni zajistila růst nominálního HDP, i když reálně ekonomika propadla. Na konci letošního roku dluh státu nejspíš překoná hranici 3,3 bilionů korun a bude odpovídat zhruba 44 procentům HDP, odhadl.
Letos v prvním čtvrtletí se dynamicky prodlužila průměrná doba do splatnosti vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Prodaly se totiž státní dluhopisy na primárním a sekundárním trhu v celkové hodnotě 78,7 miliardy korun s průměrnou zbytkovou dobou do splatnosti 11,2 roku, což je o 2,7 roku více než ve stejném období v roce 2023 a o 2,1 roku více než za celý rok 2023, uvedlo ministerstvo.
V prvním čtvrtletí 2024 byly prodány na primárním trhu korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 76,4 miliardy korun. Na sekundárním trhu se prodaly korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy ve jmenovité hodnotě 2,3 miliardy korun. Průměrný výnos nově prodaných fixně úročených státních dluhopisů činil 3,8 procenta.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
