Čerpadla z 24. patra
Pozůstatek tuzemského uranového průmyslu zmizí na Vysočině brzy pod vodou a s ním i pohnutá a nepříliš výnosná historie radioaktivního prvku v Česku.
„Tady ta čerpadla, armatury, všechno se budeme snažit dostat ven,“ ukazuje náměstek ředitele pro hornické práce Pavel Vinkler zařízení čerpací stanice dolu Rožná v Dolní Rožínce na Vysočině. Hučící stroje v milionových hodnotách se nacházejí ve 24. patře, 1200 metrů pod povrchem a téměř 600 metrů pod hladinou moře. Aktuálně jde o nejhlubší přístupné místo v celé Evropě.
O tento status však brzy přijde. Bez čerpadel, která pracovníci státního podniku Diamo, respektive odštěpného závodu Geam, v příštích měsících demontují, se celé nejhlubší přístupné patro začátkem příštího roku kompletně zaplaví. Těžaři se při hledání rudy dostali ještě o dvě patra a sto metrů níž, s regulérní těžbou tam však nezačali a tyto chodby jsou pod vodou už dnes. Následovat budou vyšší patra včetně mimořádně bohatého dvacátého, kde horníci narubali rekordních 2302 tun uranu, tedy více než desetinu produkce šedesátileté historie dolu.
Vinkler očekává, že během tří až čtyř let vystoupá voda po třinácté patro v hloubce zhruba 600 metrů pod povrchem, kde se na několik let zastaví. Postará se o to ponorná čerpací stanice, kterou horníci instalují v horní části slepé těžební jámy R7S.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
