JPMorgan varuje: Odklon od fosilních paliv se bude měřit v desetiletích

Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.

Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.

Celý článek
0

iPhone Made in Vietnam? Apple snižuje závislost na Číně

Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.

Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.

Celý článek
0

Děti a první mobily? Češi mají náskok před Brity, ti zvažují zákaz telefonů do šestnácti let

Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.

Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.

Celý článek
0

Norsko brání těžbu z mořského dna. Pomůže prý Evropě zmenšit závislost na Rusku a Číně

Ekologové tvrdě kritizují rozhodnutí Osla otevřít cestu k těžbě vzácných kovů z mořského dna. Bude prý mít dalekosáhlé ekologické následky. 

Norsko brání těžbu z mořského dna. Pomůže prý Evropě zmenšit závislost na Rusku a Číně
Ilustrační foto | Shutterstock.com

Už brzy budou moci norské těžařské firmy začít žádat o speciální licence na těžbu nerostných surovin z mořského dna. Cesta k dosud neprobádanému způsobu získávání strategicky významných kovů v podmořských dolech v okolí souostroví Špicberky se otevřela na začátku ledna díky čtyřpětinovému souhlasu tamního parlamentu. 

Zároveň s ním se ale ozývají silně kritické hlasy. Podle ekologů a dalších vědců nový způsob těžby může přinést těžko předvídatelné škody na životním prostředí. Někteří z nich tvrdí, že tento způsob dobývání kobaltu, niklu nebo mědi je extrémně destruktivní. Zároveň upozorňují, že je v rozporu s postojem Evropské unie i Velké Británie. 

Evropa tím opět potvrzuje, do jak schizofrenní situace se dostala: na jednu stranu chce co nejvíc uspíšit konec používání fosilních paliv, na druhou stranu je ale téměř stoprocentně nesoběstačná v těžbě důležitých surovin, bez nich přechod k zelenější ekonomice nelze uskutečnit. 

Právě tímto faktem argumentují také norští politici. Oslo namítá, že těžba bohatých zásob surovin z mořského dna je jednou z mála možných cest k dosažení alespoň částečné evropské soběstačnosti.  

Dosud se drtivá většina kovů potřebných pro výrobu baterií do elektromobilů, větrných turbín nebo solárních panelů importuje, často navíc z nedemokratických zemí. „Dnes jsme téměř závislí na Rusku a Číně. Musíme diverzifikovat globální dodavatelský řetězec výroby nerostných surovin po celém světě,“ řekl norský ministr energetiky Terje Aasland prostřednictvím videokonference televizi CNBC. 

Klimatický lídr v nemilosti 

Obrovské zásoby niklu, kobaltu, mědi nebo manganu se nacházejí v podobě malých valounů na mořském dně ve více než 280 tisíc kilometrů čtverečních rozlehlé oblasti v okolí Špicberk. Norsko uklidňuje ekology mimo jiné tím, že ke skutečnému zahájení těžby je stále daleko. A že hodlá ještě před jejím spuštěním posoudit všechna rizika. 

Nyní tak sice těžaři mohou začít žádat o licence, na mořské dno se ale „bagry“ patrně neponoří dříve než v příštím desetiletí. „Než budeme moci rozhodnout o těžbě těchto nerostů, musíme shromáždit více informací. A právě o tom je toto otevření. Není to totéž jako schválení těžby,“ vysvětluje Aasland. Podobně hovoří i další významní norští politici. 

Pozice ekologů je ale i tak nekompromisní. „Argument, který předkládá norská vláda a těžaři, a sice že hlubinnou těžbu lze provádět udržitelným způsobem, je v rozporu s velkým konsenzem vědecké literatury,“ tvrdí například Anne-Sophie Rouxová, vedoucí pro hlubinnou těžbu v Evropě z organizace Sustainable Ocean Alliance. V dnešní době podle ní neexistuje způsob, jak suroviny získat, aniž by to vedlo ke zničení podmořských ekosystémů, vymírání druhů a znečištění oceánů. 

Norsko tak v očích ekologických organizací přichází o auru „zelené“ země, která je evropským lídrem ve výrobě energií z obnovitelných zdrojů nebo v přechodu na elektromobilitu. I tato aura je ale de facto iluzorní: Norsko zbohatlo na těžbě fosilních zdrojů a právě díky obrovským příjmům z prodeje zemního plynu a ropy si může dovolit masivní státní podporu pro čisté technologie.