Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Pouhých dvanáct procent Američanů je zodpovědných za konzumaci celé poloviny hovězího masa v zemi. Většinu z oněch „vyvolených“ tvoří muži narození po druhé světové válce.
Milovníci šťavnatých hovězích steaků a hamburgerů začínají být „ohroženým druhem“. Alespoň tedy ve Spojených státech. Dokládá to studie vědců z Tulane University v New Orleansu, která se zaměřila na spotřebu hovězího masa americkou společností v době globálního oteplování. Američané přitom podle dlouhodobých statistik vždy patřili mezi největší milovníky hovězího masa na světě.
Ještě v roce 1975 – tedy ve zlaté éře laciných burgerů a osobních vozů s mnohalitrovými spalovacími motory – snědli obyvatelé Spojených států každý rok v průměru přes čtyřicet kilogramů hovězího masa na hlavu. Nyní je to pouze 26 kilogramů. Naopak stále větší popularitu si v americkém jídelníčku získává kuřecí maso.
Pro ochránce přírody je to nepochybně dobrá zpráva, protože z hlediska spotřeby vody, krmiva, zemědělské půdy i zanechané uhlíkové stopy je produkce hovězího značně neekologická (dopady na životní prostředí jsou až desetkrát horší než v případě vepřového). Pro americké producenty skotu ovšem tento vývoj znamená demografickou časovanou bombu.
Zásadní zjištění amerických odborníků na výživu spočívá v tom, že se konzumace proteinů z hovězího masa koncentruje pouze do malé skupiny obyvatelstva. Tou jsou muži narození mezi lety 1946 a 1965 – tedy takzvaní „boomeři“.
Podle Donalda Rose, ředitele výživového programu na Tulane University, byl velký jedlík hovězího ve studii definován jako ten, kdo v posledních 24 hodinách snědl minimálně 112 gramů hovězího masa (čtyři unce). Tato hranice byla stanovena kvůli tomu, že američtí lékaři a nutriční specialisté doporučují, aby lidé tuto hodnotu spotřeby masa za den nepřekračovali.
Na spotřebě hovězího masa se disproporčně podílelo pouhých dvanáct procent respondentů, kteří snědli až polovinu z celkového objemu hovězího masa. A nejčastěji to byli již zmínění boomeři. Rose to vysvětluje tím, že si tato poválečná generace v mladém věku zvykla na jídla připravovaná z hovězího masa, protože byla cenově dostupná, a navíc chutná.
Ve vyšším věku lidé už většinou stravovací návyky nemění, takže ani rostoucí rizika spojená s vysokou konzumací červeného masa a stoupající ceny nevedly ke změně jídelníčku a omezení jídel s vysokým podílem živočišných bílkovin.
Závěry studie z New Orleansu ale zpochybnili zástupci americké Národní asociace producentů hovězího masa (NCBA). Šéfka oddělení asociace pro styk s veřejností Hillary Makensová zdůraznila, že i mladší generace jedí poměrně často maso pocházející ze skotu.
Problém ale podle ní spočívá v tom, že dostupnost této vysoce výživné potraviny klesá. „Vidíme zmenšování stád. Farmáři bojovali se suchem, někteří z nich museli začít prodávat i zemědělskou půdu,“ vysvětlila. Rose ovšem namítá, že průzkumy, které pro vlastní potřebu provádí NCBA, lze jen těžko srovnávat s nezávislými studiemi.
Pokud chtějí producenti hovězího přežít, musejí každopádně zacílit marketing na mladší generace. Velký potenciál v sobě skrývá hlavně takzvaná generace Z (patří k ní lidé narození mezi lety 1995 a 2010). Tvrdí to alespoň agentura Midan Marketing, která spolupracuje s producenty masa. Důraz je přitom třeba klást na skutečnost, že hovězí maso je zdrojem kvalitních bílkovin.
Mladí lidé ovšem na druhou stranu spojují konzumaci masa s dopady na klima a jeho produkci vnímají jako neudržitelnou. „Myslím si, že mladší generace budou mít vždy silnější morální odpor ke konzumaci hovězího z čistě ekologických důvodů,“ je přesvědčen Daniel Rosenfeld, doktorand z univerzity UCLA v Los Angeles, který se věnuje oboru „psychologie jedení masa“. Mladší ročníky se navíc nechávají při skládání svého jídelníčku silně ovlivňovat svými vrstevníky.
V případě masa se debata v americké společnosti navíc silně politizuje. Republikáni blízcí Donaldu Trumpovi, například kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová, už vytáhli do boje. Výsledkem je kritika Bidenovy administrativy za to, že v rámci boje s klimatem hodlá omezovat spotřebu masa a zakazovat pojídání hamburgerů, ikonického jídla amerických fastfoodů.
