Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Skupina brazilských vědců varuje, že amazonský prales už za pár let nebude pralesem. Současná garnitura pod prezidentem Bolsonarem se ale k jeho záchraně nemá.
„Jsme na hraně kolapsu a v nouzové situaci. Potřebujeme okamžitou akci,“ řekla webu New Scientist Luciana Gattiová, která se v brazilském Národním institutu pro vesmírný výzkum zabývá změnami klimatu. Mluvila o alarmujícím stavu amazonského deštného pralesa, který se rok od roku zhoršuje a brzy může vyústit v ekologickou katastrofu.
Podle Gattiové a dalších 200 vědců, kteří minulý měsíc vydali znepokojivou zprávu o stavu Amazonie, by se už do pěti let mohla z pralesa stát savana. Tedy v případě pokračování současného trendu. Zjednodušeně řečeno, prales kvůli ubývajícím srážkám vyschne a přemění se v suché a vyprahlé pláně.
Hlavními příčinami blížícího se kolapsu amazonského pralesa jsou klimatická změna a s ní spojené stoupající teploty, k tomu i pokračující odlesňování, které ještě zrychlilo během vlády Jaira Bolsonara. Brazilský prezident se dlouhodobě zasazuje o zvýšení těžby v Amazonii a vstřícný je i k zemědělcům. Zároveň zpochybňuje klimatickou změnu.
Na Bolsonara a jeho vládu naléhají i tradiční přispěvatelé do fondů na záchranu amazonského pralesa, kteří už delší dobu hrozí zastavením přísunu peněz. Brazílie je přitom na pomoci ostatních států v tomto směru závislá. Předchozí vláda levicově orientované prezidentky Dilmy Rousseffové slíbila, že do roku 2025 sníží produkci emisí o 37 procent (oproti roku 2005), do roku 2030 dokonce o 43 procent. K tomu avizovala, že znovu zalesní dvanáct procent amazonských pralesů a energetický mix země budou ze 45 procent tvořit obnovitelné zdroje.
Po nástupu Bolsonara však z těchto plánů sešlo. Loni jeho vláda přišla s novým návrhem, podle něhož by se země mohla stát nejpozději do roku 2060 uhlíkově neutrální. Jako podmínku si ale stanovila, že ostatní země poskytnou Brazílii ročně deset miliard dolarů. Takový byl alespoň plán ministra životního prostředí Ricarda Sallese, který jej však už naplňovat nebude. Letos v létě totiž kvůli obvinění z maření vyšetřování v případu nelegální těžby dřeva rezignoval.
Záchrana amazonského pralesa je ale podle vědců neodkladná a musí se řešit okamžitě. Co je potřeba? Předně okamžitě zastavit veškeré odlesňování a naopak rozjet velkou akci opětovného zalesňování „ztracených“ oblastí, což se v současné situaci jeví jako nerealistická vize.
