Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Letecké společnosti musí rozjet postupný přechod na udržitelná paliva místo „špinavého“ kerosinu. Kontroverzní plán prodraží leteckou dopravu a poškodí menší letiště.
První listopadový den definitivně potvrdil špatné zprávy pro cestovatele nebo byznysmeny, kteří hojně využívají leteckou dopravu. V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo nařízení, které – zjednodušeně řečeno – narýsovalo plán na zezelenání aerolinek.
Po schválení Evropským parlamentem a Radou EU v polovině října jde o uzavření celého legislativního procesu. Co nařízení obsahuje a jak ovlivní leteckou dopravu?
Hlavním cílem Bruselu je, aby ani aerolinky, které nyní vyprodukují desetinu všech emisí v dopravě, nezůstaly ušetřeny ztrát v boji za záchranu klimatu. Do budoucna budou muset emise snižovat a postupně nahrazovat dnešní palivo – „špinavý“ kerosin – jeho ekologičtějšími alternativami. Tedy udržitelnými a syntentickými palivy.
Už od ledna roku 2025 tak musí dodavatelé pro letiště přimíchat do pohonných hmot minimální podíly alternativních paliv. Od roku 2030 budou mít povinnost přidávat také paliva syntetická (SAF). Náběh a zvyšování podílu mají být postupné.
Od roku 2025 má být podíl SAF zatím pouhá dvě procenta. O pět let později už musí být šestiprocentní, od roku 2035 pětinový. V roce 2040 už budou letecká paliva obsahovat více než třetinu zelených alternativ, a od roku 2050 dokonce celých sedmdesát procent.
Náhrada kerosinu, která je dražší než dnešní palivo, s sebou pochopitelně přinese nepříjemné efekty pro cestující nebo přepravní firmy, které leteckou dopravu používají.
„SAF způsobí aerolinkám i letištím citelné zvýšení nákladů, které bude nejspíš přeneseno na cestující. Hrozí tedy podstatné zdražení letecké dopravy, která se může stát pro některé skupiny obyvatel stěží dostupnou,“ upozorňuje Tomáš Kočař z advokátní kanceláře KPMG Legal.
O kolik letenky podraží, však zatím není jasné. Vývoj technologií jde rychle kupředu a nevyhýbá se ani výrobě syntetických paliv. Jisté ale je, že ty aerolinky a letiště, které novou povinnost nedodrží, budou platit vysoké pokuty.
Růst cen letecké dopravy ale není jediným nepříjemným efektem. Tlak na využívání zelenějších paliv navíc patrně zasáhne menší regionální letiště, tedy ta, která využívají především nízkonákladové společnosti. „Nižší kupní a vyjednávací síla totiž může přispět k vyšší ceně SAF na těchto letištích, a tedy i k ekonomické nevýhodnosti provozovat lety z těchto míst. To může následně vést ke snížení mobility občanů a propojenosti jednotlivých regionů,“ vysvětluje Tomáš Kočař.
Důležitá je také skutečnost, že největší dopad bude mít opatření Bruselu na evropské aerolinky. Ty totiž budou mít povinnost tankovat minimálně devět desetin ročního množství paliva na letištích v Unii. Jinými slovy, zvýhodněny budou mimoevropské aerolinky, které budou tankovat levněji mimo EU.
Nově platné nařízení má ještě jednu velkou potenciální slabinu, a sice vysokou energetickou náročnost výroby syntetických paliv. To je v praxi zásadní problém.
Aby byla e-paliva skutečně zelená, je potřeba je vyrábět z produkce solárních, větrných a dalších elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů. Je ale otázka, zda vůbec bude tolik zelené energie k dispozici.
Například šéf největších evropských aerolinek se v říjnu nechal slyšet, že je to nerealistické. „Abychom pokryli naši spotřebu paliva na požadované úrovni, byla by na jeho výrobu potřeba polovina veškeré německé produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. A to nám Robert Habeck (německý ministr průmyslu, pozn. red.) určitě nedá,“ obává se ředitel Lufthansy Carsten Spohr.
