Zrada, neloajalita. Lídři EU tepou do Bidena

Okouzlení americkým prezidentem v Evropě vyprchává. Bruselu vadí nový strategický pakt v Indopacifiku, který už poškodil Francii.

Zrada, neloajalita. Lídři EU tepou do Bidena
Americký prezident Joe Biden | Profimedia.cz

„Amerika je zpátky,“ uvedl nový prezident USA Joe Biden v únoru v rámci virtuální Mnichovské bezpečnostní konference. Měl tím naznačit znovuposílení transatlantických vztahů, pošramocených za vlády Donalda Trumpa. Toto heslo se dalo vnímat jako antiteze Trumpovy „Ameriky na prvním místě“.

Bidenův nástup do Bílého domu byl ve většině Evropy skutečně očekáván s velkými nadějemi. USA se měly znovu stát čitelným diplomatickým partnerem. Teď však přichází vystřízlivění. A padají silná slova.

Rozbroj mezi Evropskou unií a Spojenými státy odstartoval nový strategický pakt v Indopacifiku, na němž se USA dohodly s Velkou Británií a Austrálií. Bruselu vadí, že s ním američtí spojenci nejednali na rovinu, když tuto dohodu připravovali. Odkazuje přitom na červnový summit G7 v britském Cornwallu, na němž se lídři zemí této skupiny dohodli na společném postupu v jednání s autoritářskými režimy v čele s Čínou. Podle evropských politiků teď Američané své záruky porušili.

Dohodnutý pakt už má první hmatatelný výsledek, který se stal hlavním předmětem sváru mezi EU a Spojenými státy. Austrálie totiž oznámila, že odstoupí od smlouvy na výrobu ponorek v hodnotě 866 miliard korun, kterou v roce 2016 uzavřela s francouzskou firmou Naval Group. Místo toho má v plánu postavit minimálně osm ponorek na jaderný pohon, což bude možné právě díky novému bezpečnostnímu paktu. Podle Francie jde o nůž do zad ze strany spojenců a v reakci se rozhodla povolat své velvyslance v USA a Austrálii na konzultace.

S nejostřejší kritikou vůči Bidenovi se vytasil předseda Evropské rady Charles Michel. „Co to vlastně znamená, že je Amerika zpátky? Je Amerika zpátky v Americe, nebo někde jinde? To nevíme,“ řekl novinářům v New Yorku, kde se političtí lídři setkali v rámci Valného shromáždění OSN. Zároveň dodal, že Donald Trump byl sice naladěn „protievropsky“, Evropská unie však v jeho případě alespoň věděla, na čem je. U Bidena je teď v nejistotě. „Základními principy spojenectví jsou loajalita a transparentnost. Teď jsme svědky jasného nedostatku těchto principů,“ dodal Michel.

„Pokud označujeme za největší světovou hrozbu Čínu, je opravdu divné, že se Spojené státy a další země rozhodnou transatlantickou alianci oslabovat, a ne posilovat. Je velmi zvláštní rozhodnutí vystrčit Evropu ze hry v Indopacifickém regionu,“ postěžoval si šéf Evropské rady.

Představitelé členských států se podle Michela budou případem zabývat 5. října před summitem ve Slovinsku, jehož hlavním tématem má být západní Balkán.

Ke kritice americké administrativy se přidala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, byť svým typickým opatrným způsobem. „Je hodně otázek, které vyžadují odpovědi. S jedním z našich členských států se zachází nepřijatelným způsobem, takže chceme vědět, co se stalo a proč. Je potřeba to objasnit, než se vrátíme k normálnímu jednání,“ řekla v rozhovoru s televizní stanicí CNN.

„Myslím, že všichni Evropané by měli stát za Francií, protože hlavním problémem v této záležitosti je, zda můžeme mít s Amerikou partnerský vztah s důvěrou. To je teď v sázce,“ uvedl lídr německých konzervativců v Evropském parlamentu Manfred Weber.