Honosí se zájmem o ekologii, investory ale dobrácké firmy přestaly zajímat

Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.

Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.

Celý článek
0

Na daních zaplatil přes šest miliard. Vlastenecká povinnost, říká byznysmen Cuban

Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.

Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.

Celý článek
0

Německá elektrická síť narazila na strop. Oranienburg u Berlína nedovoluje nové přípojky

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Celý článek
0

Život ve skanzenu

Snad každý stavař vám řekne, že je podstatně snazší stavět od základu něco nového než sanovat to staré. Památkář a zhruba polovina architektů nebudou souhlasit. A kolem každého starého chátrajícího domu v centru se pak strhne vášnivá hádka a často to skončí zachováním staré fasády a kompletně novými vnitřnostmi. V byznysu to takhle obvykle nejde.

Jak píšeme v tématu tohoto čísla, „většina hospodářských zázraků spočívala v tom, že země stavěly na zelené louce, nasávaly moderní technologie a know-how, které spojovaly s rostoucím počtem stále vzdělanějších lidí schopných ho využít“. V Česku jsme po roce 1989 nezačínali na žádné zelené louce, uměli jsme vyrobit prakticky všechno, ale neefektivně, takže bylo třeba „přezbrojit“, vlastně dodat staré fasádě kompletně nový vnitřek. A to se v mnoha případech ukázalo jako velmi obtížné. V devadesátých letech jsme snili o tom, jak doženeme Německo, v nultých letech jsme tomu věřili, v poslední době už o tom mluvíme mnohem méně. Co se stalo, že se nekoná český hospodářský zázrak? Proč zůstáváme chudší sedmnáctou spolkovou zemí? A vedeme si opravdu tak zle, jak nám občas připadá? V tématu tohoto čísla Hrotu na to hledáme odpovědi.

Půjčili jste si v roce 2018 v době nízkých úrokových sazeb na byt, letos vám končí pětiletá fixace, z jistiny jste neumazali skoro nic a zbývá třeba ještě dva a půl milionu. Jenže ­místo necelých dvou procent vám banka nabídne „nejlepší možný úrok“ kolem šesti procent. Splátka vám rázem vyskočí o polovinu. Přesně takovými scénáři se kvůli inflaci strašilo – kde­jaký analytik varoval před katastrofální vlnou nesplácení. Tisíce bytů měly končit v nucených dražbách a lidé na ulici. Nic z toho se nestalo. Jak dokázali Češi skokový nárůst výdajů na bydlení ustát a jaký další vývoj na trhu s bydlením můžete čekat, se dočtete v aktuálním čísle Hrotu.

„Existuje jen jeden způsob, jak zničit Putinův režim, a to je násilný, ozbrojený boj,“ říká v rozhovoru otevřeně ruský odbojový předák Denis Sokolov. Koordinátor ruské exilové Občanské rady a akademik dnes žije v Polsku, k odchodu z Ruska ho před čtyřmi lety dotlačila ruská tajná služba FSB. V rozhovoru s ním se mimo jiné dočtete, jestli i v tomto případě platí, že „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, tedy jestli byl pro ruskou exilovou opozici v nějaké fázi partnerem šéf Wagner Group Jevgenij Prigo­žin a kam až je v boji proti Putinovu ­režimu ochotna zajít.

Silný putinovský otisk nese i dnešní Gruzie, kam jsme se vypravili na reportáž. Gruzínci to říkají lapidárně: Rusové jsou vítaní, ale nesmějí přijet na tancích. Ukrajinci by to před válkou asi vyjádřili podobně.

V tomto čísle Hrotu určitě nesmíte vynechat rozhovor s učitelkou Irenou Čajkovou o udržování češtiny a češství v Americe a samozřejmě ani esej o památkách. Objevil se nám tu totiž takový nešvar – sílí hlasy, že je nesmysl snažit se kdejaký „barák“ udržovat ve stavu, v jakém jsme jej převzali, a že je lepší nechat ho zchátrat. Vždyť ruiny má přece každý rád. Nebo snad nesouhlasíte?

Příjemné čtení.