Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Je to trochu návrat do roku 2007. Topolánkova pravicová vláda tehdy zahájila s Američany formální jednání o stavbě radaru v Brdech. Měli jsme se stát součástí protiraketového deštníku. Malá posádka, strategický význam, prakticky nulové náklady pro českou stranu. Pro kohokoli, kdo cítil sounáležitost se Západem a jakýsi závazek vůči společné obraně v rámci NATO, to byl „no-brainer“. Pro mnoho levičáků také, ovšem úplně opačným směrem. Radar neprojde! Neprošel, česká liknavost Američany otrávila a radši se dohodli s Poláky.
Tak teď nás to bude stát dohromady půl bilionu, za což si na čtyřicet let pořídíme 24 stíhaček F-35. Částka je to enormní, zvlášť v době, kdy nám rozpočet ročně teče o stovky miliard, ale zaplatit ji musíme. Zaprvé stíhačky potřebujeme a kupovat cokoli jiného by bylo za současné situace provizorium, takže bychom to nejpozději za deset patnáct let řešili znovu; a velké zbrojní zakázky fakt neumíme. Z hlediska politické vůle i celkové nálady ve společnosti nikdy nebyla příhodnější doba na opravdu zásadní vojenský nákup. Navíc spojenecky významný, protože smlouvu podepisujeme s vládou USA, ne s výrobcem Lockheed Martin.
Na rozdíl od gripenů v jakékoli verzi jsou F-35 aktuálně nejmodernější letadla a dávají naději, že by mohla být relevantní i za desítky let. Nevýhodou naopak je, jak píšeme v tématu tohoto čísla, že je zatím americká armáda tak trochu betatestuje. F-35 v současném stavu jsou mnohem poruchovější, než je Lockheed Martin ochoten přiznat. Češi ale mohou být v klidu, než dostanou první stroj někdy na začátku třicátých let, měly by se všechny masařky vychytat.
Viceadmirál Bob Harward je bývalý příslušník elitních jednotek SEAL, velel v Iráku i Afghánistánu a po odchodu do výslužby dělal roky pro zmíněný Lockheed Martin. Momentálně Harward dělá pro společnost Shield AI, která vyvíjí drony, a hlavně pilotní AI. O vedení moderní války a technologiích by tedy mohl leccos vědět. V rozhovoru v aktuálním čísle Hrotu mluví o tom, jak daleko už je vývoj bojové umělé inteligence, co bude znamenat její nasazení v autonomních zbraňových systémech, a také třeba o tom, jestli letadlo vůbec ještě potřebuje lidského pilota. „Když máte pilotované letadlo, musíte v něm mít kokpit, musíte v něm mít vystřelovací sedadlo, musíte mít nejrůznější displeje a další přístroje, kvůli nimž pak letadlo musí být větší. Když není pilotované, může být menší a levnější,“ říká Harward, podle něhož je nasazení pilotní AI například do stíhaček otázkou několika let. Když ho člověk poslouchá, zase se v duchu vrací do zmiňovaného roku 2007 a napadá ho k nákupu F-35 kacířská myšlenka: Není to, jako bychom si kupovali nejnovější nokii přesně ve chvíli, kdy Steve Jobs chystá představení prvního iPhonu?
V aktuálním čísle Hrotu určitě nevynechejte ani texty o invazních druzích (spoiler alert: šíření rusa se podařilo zastavit na východě Ukrajiny), blížícím se nedostatku kávy nebo esej o tom, jaké dilema nejspíš budou muset řešit američtí generálové, jestli volby vyhraje Donald Trump.
