Z Blatného do louže

Úkol pro nového ministra? Musí prodat blížící se vítězství nad covidem před volbami voličům jako úspěch této vlády.

Na konci ministra zdravotnictví Jana Blatného je zajímavé snad jen to, jak nad ním lkají opoziční politici jako nad pádem hradby proti agresivní ruské rozpínavosti, jejímž nejagresivnějším projevem zřejmě má být vakcína Sputnik. Ve stejný den bavorský premiér Markus Söder oznámil dohodu, podle níž se bude tenhle injekční agresor vyrábět ve starém dobrém katolickém Bavorsku. Tam ani v civilizovaném Česku nikdo nikdy neaplikuje neověřenou vakcínu. Zvláště když nyní na Slovensku přišli na to, že dodaný Sputnik není úplně totožný s tím ve světě představeným. Mimochodem, autor by aplikaci ruské vakcíny povolil u dobrovolníků, aby se ověřila účinnost proruských dezinformačních webů, proti nimž tak zarputile bojujeme za peníze daňových poplatníků.

A exministr Blatný? Ten svým působením jen podepřel zlé jazyky, které už při jeho jmenování tvrdily, že mu do křesla pomohl jeho tehdejší šéf, aby se ho konečně zbavil. Na ministerstvu toho moc nezměnil. U moci a vlivu zůstala a spíše byla posílena prymulovská lockdownová junta, s výsledky jejíž práce jsme denně konfrontováni a kvůli níž vláda musela zrušit emisní limity pro krematoria.

Iluzorní efekt

V této souvislosti stojí za to všímat si posledního vývoje u našich nejbližších sousedů, kde exaktně prověřují fungování dvou odlišných strategií. Sebastian Kurz v Rakousku v únoru pravil, že lockdown po šesti týdnech už nefunguje, a začal uvolňovat. Otevřel školy a obchody a v nejméně zasaženém Vorarlbersku i restaurace. Německo drží Angela Merkelová zadrátované skoro jako Česko a lockdown prodloužila do 18. dubna.

V obou zemích začala nákaza stoupat krátce poté, co u nás jarní vlna kulminovala. V těchto dnech kulminuje i v Rakousku a Německu. V rozvolněném Rakousku na úrovni o polovinu vyššího sedmidenního průměru nákaz na sto tisíc obyvatel oproti datům na počátku března, v Německu s jistotou na dvojnásobku. Samozřejmě v obou případech na úrovních, které může Česko, kterému nezvládne konkurovat ani Brazílie a další země covid ignorující, jen hodně zdálky závidět. Nicméně o iluzorním efektu lockdownů to vypovídá dostatečně.

Tři dny starý test

Blatný nás navíc nenechává na holičkách, protože po něm zbyl druhý PES, když ten první pošel dřív, než stačil zaštěkat. Nový systém obsahuje perlu v podobě maximálně tři dny starého negativního antigenního testu jako podmínky pro návštěvu restaurace, ubytování v hotelu, sportování ve fitku či získání služeb kadeřnic a podobných.

Podstatné není to, že je zde více než jeden a půl milionu lidí s protilátkami, brzy budou dva miliony osob naočkovány nejméně jednou dávkou vakcíny, což je o dost bezpečnější ochrana než tři dny starý test. Důležité není ani to, že už skoro pět milionů zaměstnanců a živnostníků se musí testovat v práci a milion školáků ve škole. Ani to, že kapacita testovacích center na to nestačí a v rekreačních oblastech, kde je to podstatné pro hotely, už vůbec ne. Důležité je, co potřebují partičky kšeftařů blízkých ČSSD a Hradu, které zde distribuují čínský materiál.

Zda to bude nový ministr Arenberger řešit, nevíme. Víme ale, co se od něj očekává. Především musí prodat blížící se vítězství nad covidem před volbami voličům jako úspěch této vlády. Je to úkol obtížný, ale pro sympatického, moudře vyhlížejícího muže s brýlemi pod interesantními šedinami s dobrou marketingovou podporou nikoli nemožné.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní