Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Separatismus sílí ve Flandrech s každými dalšími volbami. Favoritem těch nejbližších, které se chystají na červen, je radikální strana Vlámský zájem.
Belgii čeká 9. června supervolební den. Voliči rozhodnou o složení všech národních parlamentů a bojovat se bude i o ten Evropský. Horkým favoritem jsou vlámští separatisté. Na pozadí eurovoleb se bude hrát i o budoucnost Bruselu.
Brusel je metropolí Belgického království i hlavním městem Flander neboli Vlámské oblasti a Vlámského společenství. Město je navíc jedním ze států belgické federace a navrch i hlavním městem Evropské unie a NATO.
Fakt, že si jej při federalizaci země Vlámové vybrali jako svou metropoli, je zajímavý. Ve městě tvoří menšinu, holandsky tu hovoří jen asi 15 procent obyvatel a jejich počet navíc klesá. Jenže geografická poloha města uvnitř (dokonce v samém srdci) vlámských Flander jej k postavení hlavního města přímo předurčuje.
Jazykovou většinu v Bruselu tvoří frankofonní Valoni. To má své historické kořeny. Ty sahají jednak do časů, kdy město ovládalo Burgundské vévodství a kdy se francouzština prosadila jako jazyk aristokracie a úředníků, jednak do doby, kdy jej dobyl a pár let ovládal Napoleon.
Když se pak Belgie stala v roce 1830 nezávislým státem, metropoli stejně jako celé zemi dominovaly střední vrstvy mluvící francouzsky. Trochu paradoxně, jelikož většinu už v té době měli Vlámové. Jenže byli chudší a méně emancipovaní.
Právě z té doby, již vlámští nacionalisté celá desetiletí líčí jako hotové jho, pramení napětí, které neukončila ani federalizace země.
Vlámská chuť se trhnout a jít vlastní cestou, respektive se časem připojit k Nizozemsku, to jen potvrzuje. Separatismus ve Flandrech sílí každými volbami. Už teď je hlavní místní formací Nová vlámská unie (N-VA), která reprezentuje liberálně-konzervativní politiku a umírněný autonomismus. Jenže favoritem červnových voleb je jiná, daleko radikálnější strana – Vlámský zájem (VB).
Podle různých sond VB jasně vede a jeho náskok neustále roste. Obejít jej při jednání o federální, ale hlavně vlámské státní vládě bude hodně složité, ne-li nemožné.
VB v čele s Tomem Van Griekenem si za vzor vyvolila radikála Geerta Wilderse ze sousedního Nizozemska. Netýká se to jen separatistických snah a snu o spojení s Nizozemskem, ale také odporu proti imigraci. Ta Belgii tíží možná více než Nizozemsko. Symbolem je právě Brusel, kde ubývá nejen Vlámů, ale i Valonů, zatímco přibývají jiní.
Profesor politologie z Lovaně Vincent Laborderie to pro bruselský server Politico okomentoval slovy: „Realita Bruselu je taková, že 60 procent jeho obyvatel se nenarodilo v Belgii.“ A dodal, že „mezi 40 procenty těch, kteří se narodili v Belgii, jsou všichni lidé marockého nebo tureckého původu“.
Co by se v případě rozdělení Belgie stalo s její metropolí, zůstává zatím předmětem spekulací. „Návrhy sahají od dohody o sdílení moci mezi vlámskou a francouzsky mluvící komunitou, přes vytvoření nezávislého hlavního města EU se statusem Washingtonu, D.C., až po začlenění města do jednoho ze dvou větších regionů“, uvádí Politico.
A cituje i názor vůdce separatistů Van Griekena: „Flandry by byly jednojazyčnou republikou s dvojjazyčným hlavním městem, v němž bychom respektovali frankofonní práva.“
Tendencím „dobýt“ Brusel nahrává i dlouholetá snaha vlámské státní vlády přilákat do hlavního města holandsky mluvící obyvatele. Za tím účelem investuje do vlámských knihoven, komunitních center a divadel. Ale především do vzdělávacího systému. Díky přílivu peněz si holandské školy v Bruselu získaly pověst lepších ústavů, do kterých směřují i děti z frankofonních rodin.
Politico připomíná příběh známého fotbalisty Romelua Lukakua, který se stal jejich symbolem. Jako dítě konžských rodičů vychodil holandskou školu v bruselské čtvrti Anderlecht a odstartoval tam svou hvězdnou sportovní kariéru. Jeho příběh ztvárnil populární televizní dokument nazvaný „Škola Lukaku“.
Nejde ale jen o kulturu, jazyk a symboliku. Jde i o peníze, a možná především o ně. Brusel je klíčovým ekonomickým motorem země, v němž HDP na obyvatele přesahuje hodnoty Valonska i Flander. Zaměstnává stovky tisíc lidí z celé Belgie.
A díky EU tu kromě všech velkých národních společností sídlí i mnohé mezinárodní korporace. Je o co hrát.
